Původně mělo turnaj organizovat společně s Běloruskem, to ale nakonec o MS přišlo kvůli brutalitě při potlačování protestů proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi (minskému mocnářovi nepomohlo ani okázalé přátelství s dlouholetým šéfem IIHF René Faselem). „Dobré rozhodnutí,“ komentovala to většina hokejového světa.

Jenže na stole se tak objevila otázka: dostane Lotyšsko nového spolupořadatele? Nabídli se Dánové, za ještě většího favorita se považovala Bratislava. Riga naopak dávala najevo, že se „svého“ MS jen tak nevzdá. „Jsme připraveni hostit šampionát sami,“ ubezpečoval lotyšský premiér Krišjānis Kariņš. A Rada IIHF se nakonec dala přesvědčit.

„Chci poděkovat Dánsku a Slovensku za jejich ochotu nabídnout pomoc, ale Rada se rozhodla, že nechat turnaj v jediné zemi je efektivnější z hlediska nákladů a umožňuje nám to větší flexibilitu při případných změnách, včetně možné účasti diváků,“ uvedl v úterý Fasel.

Co se hlavně řešilo? Teď přichází na řadu už zmíněný stadion. Riga má totiž k dispozici jen jednu odpovídající hokejovou halu. Pro potřeby MS nabídla narychlo zbudovat provizorní „zimák“ s kapacitou 6000 diváků v tamním Olympijském centru. Turnaj má přitom startovat už 21. května. Pořadatelé trvají na tom, že se vše stihne.

Do konce března mají být navíc dokončeny práce na tréninkových kluzištích, vzdálených jen deset minut cesty od hlavní arény (provizorní stadionek je vzdálený dokonce pouhých 150 metrů). To umožní vytvořit neprodyšnou koronavirovou bublinu: všech šestnáct týmů má bydlet v jednom hotelu.

Otázkou zůstává, jak to bude s financováním nákladů, obzvlášť pokud se pandemická situace nezlepší a na šampionát nebudou smět fanoušci. „Pokud budou potřeba další peníze, je potřeba vyřešit, kdo to zaplatí. Bylo by logické, kdyby nám pomohla IIHF,“ naznačil premiér Kariņš.

Naposledy – a zároveň poprvé – se hokejové mistrovství světa konalo v Rize v roce 2006. Česko tehdy vybojovalo stříbrné medaile.