Ten široký úsměv mu snad z tváře už nikdy nezmizí. Zatím má k němu Jaromír Jágr opět důvod.

Po potížích se střevní virózou si na úvod hokejového šampionátu spravil náladu triumfem nad Dánskem. Však k němu přispěl výraznou porcí.

„Ale prášky beru pořád,“ říká.

Na souhře v prvním útoku byste to však v sobotu nepoznali. „Doufám, že nám to vydrží i do těch důležitějších zápasů.“

Takže se stále necítíte zdravý?

To jsem celý já – jakmile mi je trochu líp, na všechno kašlu. Když jsem sem přijel, podcenil jsem situaci a prášky vysadil. No a další den mi bylo zase hrozně.

Takže prášky jsou zpět.

Jo, trochu jsem si protáhl léčbu. (směje se)

Neměl by vás doktor hlídat?

Ale ne. Spousta lidí si říká, že jsou prášky zbytečné. Mně už je teď zase celkem fajn.

To znamená, že v pondělí proti Norům už budete úplně v pohodě?

Nevím. Já teď mluvím o současném pocitu.

Prospíte nyní ještě více času?

Já hlavně nemám chuť na jídlo, to je největší problém. Jen nevím, jestli je to jídlem nebo žaludkem. (opět se usměje)

A na váhu chodíte?

Tam je jedno, jestli mám o kilo víc nebo míň. Ale co vím, že určitě nemám pořádnou sílu.

Co to znamená?

Bruslařsky jsem na tom dobře, na trénincích jsou nohy v pořádku. Spíš ruce jsou o něčem jiném.

O čem?

V těžkých zápasech to nemusíš ustát. Záleží proti komu hraješ, jestli musíš jezdit tolik do rohů. Nemáš tak kvalitní střelu, puk tě třeba neposlouchá. Spousta věcí se pak násobí. I sebevědomí je menší.

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE VE SVÉM PONDĚLNÍM DENÍKU