„Přiklonilo se ke mně i štěstí. Branka po odrazu puku od ledu ve Winter Classic byla šťastná. Jsem za to rád," oddechl si šestadvacetiletý bývalý zadák brněnské Komety v rozhovoru pro Deník.

Na začátku sezony na vás zapůsobila hymna před premiérovým utkáním NHL. Před Winter Classic šlo ještě o větší zážitek?
Byl to také zajímavý zážitek, ale těžko se to srovnává. První zápas v NHL byl první zápas. Winter Classic je zase velká show, která se hrála na baseballovém stadionu. Moc jsem si to užil.

Teplota při úvodním buly byla kolem osmi stupňů Celsia nad nulou. Uvítal byste pro hokej příznivější, mrazivější počasí?
Je pravda, že led nebyl ideální. Při hymně docela dost pršelo. Nic jsme neviděli, plexiskla jsme měli od vody a museli si je pořád utírat. Pak ale přestalo. Bylo to neskutečně načasované. Když jsme po konci zápasu nasedali do autobusu a odjížděli na letiště, začalo strašně pršet. V té dvouhodinové mezírce se to podařilo odehrát. Meteorologové počasí pečlivě sledovali. Celý zápas byl výborně zorganizovaný a zájem médií byl velký.

Měl jste víc rozhovorů s novináři, když jste vstřelil jediný gól Chicaga?
Ani jeden. Utíkám vždycky rychle ze šatny. (smál se)

Překvapilo vás, že jste se prosadil z týmu pouze vy?
Bohužel nedáváme teď moc gólů. (Chicago prohrálo před čtvrtečním nočním zápasem proti Buffalu pět z posledních šesti utkání – pozn. red.) Poslední tréninky byly opravdu svižné a trenéři nás nabádali k většímu drajvu do brány. Věřím, že nastartujeme vítěznou sérii.

Také čtěte: Gól v NHL po 62 vteřinách? Možná ho příště dáš rychleji, četl Kempný

Dvě Open AirZápas ve Svítkově – Na pardubickém plochodrážním stadionu si zahrál Kempný 2. ledna 2011. Kometa v extraligovém duelu ve sněhové chumelenici před 17 140 diváky podlehla Pardubicím 2:4. Kempný nebodoval a hrál po boku Radima Bičánka.

Winter Classic NHL – Před 46 556 diváky na baseballovém stánku Busch Stadium v St. Louis prohrál Kempný s Chicagem 1:4. Postaral se o jedinou trefu svého týmu. Na ledě strávil 16:55 minut (druhý nejmenší čas z obránců Chicaga), v účasti na ledě měl plus jedna a rozdal dva hity.

Na konci roku jste skóroval tvrdou ranou v Carolině, ve Winter Classic pak podobnou střelou od modré čáry. Nutíte se nyní víc do zakončení?
Celou dobu, co jsem nenastupoval, jsem se snažil hodně pracovat. Přiklonilo se ke mně i štěstí. Branka ve Winter Classic po odrazu puku od ledu byla trochu šťastná. Na druhou stranu oba zápasy jsme prohráli a pro mě je prvořadý týmový úspěch.

Vloudily se vám do hlavy pochyby, když jste v prosinci nebyl v sestavě v devíti z deseti duelů?
Nebylo to jednoduché období. Snažil jsem se na to nemyslet, abych se nedostával pod ještě větší tlak. Člověk musí být pozitivní a mít čistou hlavu. Jsem rád, že se mi podařilo dostat zpět do sestavy.

Dostal jste od kouče Joela Quennevilla vysvětlení?
S nikým jsem to neřešil. Prostě jsem jeden den přišel a nehrál. V tom období jsem jen proti New York Islanders nastoupil na sedm minut a byl minus tři, což zrovna nepomůže. A zase jsem seděl. Šlo o těžké období. Snažil jsem se však srovnat a pracovat na tom, abych chyby odstranil.

Výkony v NHL asi nejsou jen o tom „hlavně nic nezkazit", ale i o nějakém přídavku. Cítíte, že vstřelené góly vám pomohou k získání důvěry u trenérů?
Samozřejmě to může pomoct. Zápasová pauza byla hrozně dlouhá. Dostávat se zpět do zápasového rytmu je složité. První zápas po návratu jsem se snažil hrát maximálně jednoduše. Druhé utkání bylo zase o něčem jiném. Cítil jsem se výborně na ledě a z hlavy jsem vytěsnil strach o sestavu nebo abych něco nepokazil. Hlavně jsem se snažil si zápas užít.

Čtěte také: Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Po dvou utkáních se vstřeleným gólem jste naopak už slyšel pochvalná slova?
Nic velkého, ale třeba trenér obránců mi řekl, že jsem odehrál dobré utkání. Doufám, že takových vět uslyším víc.

Pečlivě si uschováte puk za premiérovou trefu v NHL?
Čekám, až se mi vrátí zpět puk z Caroliny. (na snímku) V klubu mi ho zřejmě zarámují. Už loni v ruské KHL jsem dostal puk na památku, což bylo hezké. V Americe to chodí podobně.

Platí se za první gól do týmové kasy stejně jako u nás?
Tady to tak nefunguje. Každý hráč napíše na tabuli, když chce vypsat nějaké peníze. Je to na dobrovolné bázi. Jen při období Vánoc dávají všichni bez výjimky prémie masérům či kustodům. To funguje i v Česku. Tito lidé se o nás starají celou sezonu, abychom měli maximální pohodlí, takže si to zaslouží. Ale asi ještě jako nováčci něco zaplatíme za týmovou večeři, což nebude nic levného. (smích)

Jak jste prožil americké Vánoce a Nový rok?
Ani jsem je neoslavoval, už to beru trochu jinak. Rodinu jsem měl v České republice. Na Nový rok jsme už byli v St. Louis, dali jsme si společnou večeři a přípitek o půlnoci. Nic velkého. Štědrý večer jsem strávil u spoluhráče Richarda Pánika. Jsem rád, že si tady navzájem nějak pomáháme. Já přítelkyni nemám, takže jsem v Chicagu sám. Richard mi nabídl, že můžu přijít k nim. Bylo to hezké.