Po šatně se procházel s blaženým úsměvem ve tváři a vychutnával si vítězný doutník – Vladimír Růžička, ikona českého hokeje, ale hlavně kouč mistrovské Slavie.

„Napište to tam. Napište tam: Slavia ten titul konečně vyhrála,“ žertoval s novináři po finálovém zápase.

Veškerá nervozita opadla. Konečně si můžete vydechnout, že?

Kupodivu jsem byl opravdu hodně nervózní spíš ve Varech, už od rána. Přitom nevím proč, byl to zápas číslo šest, cítil jsem se divně. A teď, když šlo o všechno, musím říct, že půl hodiny před utkáním jsem byl hrozně v klidu.

Co jste hráčům říkal před rozhodující bitvou?

Hlavně jednu věc: Nejde o to, kdo bude hrát hezky, ale kdo vyhraje. Mě zajímá vítězství. První třetinu jsme hráli velice dobře, ve druhé jsme zase dělali chyby.

Přitom to vypadalo na suverénní vítězství…

Já se na ten zápas podívám na videu a pak vám řeknu, jo? Rozhodně pro mě na střídačce nebyl v klidu. Věděli jsme, že Vary mají velkou sílu. Jsou nebezpečné, mají vynikajícího brankáře a v takovémhle zápase může rozhodnout cokoliv.

Se Slavií slavíte už podruhé. Je to tentokrát jiné?

Titul v Pardubicích byl perfektní, byl první, ale doma je to pro mě jako mistrovství světa. Ty lidi, sedmnáct tisíc fanoušků, pro to se ten hokej hraje! Povídal jsem hráčům: Nemůžete to těm fanouškům udělat, že byste nevyhráli. Zkrátka oni si to zaslouží a my musíme na ledě nechat život.

A co vás čeká teď? Oslavy?

Hlavně už nechci o hokeji ani slyšet, jsem z něj unavený. Opravdu se mi strašně ulevilo, když jsme se dostali do semifinále a pak šli dál, pořád se vám v hlavě promítá jen hokej. Teď si chci odpočinout.

U golfu?

S manželkou.

Jak dlouho vám to vydrží?

Já nevím, sám jsem zvědavý.