Vladimír Růžička naskočil do ligového kolotoče už v 16 letech, první gól dal v dresu Litvínova vynikajícímu brankáři Jiřímu Králíkovi, který tehdy hájil barvy Dukly Jihlava. Stačilo mu na to 16 vteřin pobytu na ledě.
Růžička se stal brzy oporou „chemiků", v necelých 22 letech pak získal s československou reprezentací titul na domácím mistrovství světa.

Po vojně v Trenčíně ještě chvíli hrál pod Krušnými horami, po revoluci ale už kývl na nabídku Edmontonu Oilers. V NHL hájil také barvy Bostonu Bruins a Ottawy Senators.
Po návratu do České republiky v roce 1994 překvapil, místo do Litvínova zamířil do pražské Slavie. V téměř 35 letech se podíval na olympiádu do Nagana, která pro reprezentaci skončila sladkým zlatým triumfem.
Skvrna v podobě úplatkařské kauzy
Trenérskou kariéru odstartoval Vladimír Růžička ve Slavii, dvakrát s ní dobyl zlato.
Ke zlatým medailím dovedl dvakrát na MS i národní tým.
Nechvalně známou se stala Růžičkova úplatkářská kauza Palaščák, za kterou byl pravomocně odsouzený k peněžitému trestu.

Vladimír Růžička má tři děti, nyní žije se svou druhou ženou, Marií, kterou si vzal po smrti své první ženy Evy.
V extralize vedl naposledy „svůj" Litvínov, angažmá ale skončilo velkým neúspěchem. Před tím Růžička trénoval mezi elitou Hradec Králové a Chomutov.