V semifinále vystavil Ocelářům stopku Zlín, když urval všechna tři utkání na třineckém ledě. To poslední 4:3. Vítěz základní části pro sebe získal sérii 4:2 na zápasy a o titul si zahraje s Plzní po osmi letech. „Škoda že to nevyšlo, s tímhle mančaftem jsme měli hrát finále a porvat se s Plzní o titul," řekl Jan Peterek.

Do finále jste se nedostali a sezonu zakončili na čtvrtém místě. Co bylo v sérii se Zlínem klíčové?

Domácí zápasy, vždyť jsme všechny tři prohráli. Navíc dvakrát po nájezdech, což byla velká škoda. Bylo vidět, že nám zoufale nejdou. Podle mého by se mělo hrát play-off do rozhodnutí, trochu to cítím jako nespravedlnost, ale taková jsou pravidla, na tohle se nechceme a nemůžeme vymlouvat. Neproměnili jsme šance, to byla alfa a omega.

V šestém zápase jste mocně dotahovali, pět minut před koncem prohrávali 1:4, ale ještě sahali po vyrovnání. Vy jste v čase 58:28 vrátil tým na kontakt…

Nic jsme nevypustili, ani nezabalili. Povedlo se nám snížit na rozdíl jedné branky. Bohužel už ale další gól nepřidali. Zlínu pomohla ta rychlá branka, my jsme museli hru otevřít a to byla voda na jejich mlýn. Zlín je v protiútocích silný, opět to ukázal. Příkladem je Balaštík. V play-off nebyl pořádně vidět, a teď dvěma góly rozhodl. Tohle je kouzlo hokeje, jednou vám něco nevyjde, a podruhé pošlete tým dál.

Ve 42. minutě jste měl ještě za stavu 1:2 velkou šanci, ale nevyšlo to. Bylo vidět, jak vás to štve. Opřený o hrazení jste se vkleče držel za hlavu. Proč to nevyšlo?

Kdybych dal gól, mohlo se to zlomit. Věděl jsem, že to musím dát nahoru, bohužel jsem přestřelil. Chtěl jsem to takhle udělat, ale v závěrečné fázi mi to na bekhend sedlo tak enormně, že to šlo kolmo nahoru. Z takové blízkosti bych to z deseti pokusů takhle nezakončil. Nalepilo se mi to na hokejku, prostě pešek.

Hlavně v play-off jste patřil k nejlepším hráčům Třince. Z každého vašeho pohybu bylo zřejmé, jak moc chcete postoupit dál…

Do základní části se někdy hledá motivace těžko. V play-off to jde samo. Je krásné a nevyzpytatelné, neskutečně jsem si ho užíval. O to více mě mrzí ta neproměněná šance z úvodu třetí třetiny. Škoda že to nevyšlo, protože s tímhle mančaftem jsme měli hrát finále a porvat se s Plzní o titul.

V utkání jste byl hodně vidět. Dal jste poslední třinecký gól v sezoně, málem se porval s Horákem, rozštípal jste hokejku a taky v jeden okamžik řval na obránce Galvase. Byl jste hodně vyhecovaný…

Já na někoho křičel? To ani nevím. Nemám zrovna silný hlas, občas huhňám, takže musím někdy mluvit hlasitěji, když je v hale hlučno. Strašně moc jsme se ještě chtěli vrátit k rozhodujícímu zápasu do Zlína. Jsou ale momenty, kdy vám puk skočí, nebo těsně mine bránu. Chcete to tam nějak dorazit, a ani to nejde. To je vždy frustrující.

Měl jste o motivaci navíc. Dotáhl jste se na jediný zápas k rekordmanovi extraligy Františku Ptáčkovi, který má na svém kontě 1088 startů. Budete hrát v příští sezoně?

Musím se přiznat, že během sezony jsem silně uvažoval o konci kariéry, protože mě to občas opravdu nebavilo. Play-off jsem si ale užil, hokej mě znovu začal těšit, takže se ještě rozhodnu. Teď budou ta nová superpravidla o nasazování mladých, tak uvidíme, jestli dostanu nějaký prostor. Pokud ne, budu muset končit, i když bych nerad. Rád bych se rozhodl sám, a ne že mi to seshora někdo nařídí.