Devětadvacetiletý forvard se extraligou stále ještě sžívá. Musí si také zvykat na jiný metr českých rozhodčí. „V NHL pískají všechny zákroky, které ovlivňují hru. Nejsou sice tak očividné, ale mohou zabránit šanci, ze které může být gól. Takže malé háčky, malé sekery. V zámořských soutěžích dávají i na náznaky faulů hodně bacha. Naopak nechávají tvrdší hru. Fauly holí jsou tam trestány více než tady,“ přidává Sedlák zajímavý postřeh v rozhovoru pro Deník.

Pardubice si hýčkají Lukáše Sedláka, jednu z největších českých hokejových hvězd.Pardubice si hýčkají Lukáše Sedláka, jednu z největších českých hokejových hvězd.Zdroj: Ladislav Adámek

Už jste se adaptoval v Pardubicích. Respektive, jaké to bylo naskočit do rozjetého rychlíku?

Myslím si, že jsem zapadl rychle. Kluci mě přijali výborně. Znal jsem Wildu (Roman Will), Hýču (Tomáš Hyka) ze společného působení v Čeljabinsku. Pár dalších pak z reprezentace. Takže to bylo jednodušší. Samozřejmě naskakovat uprostřed sezony a zvykat si na novou soutěž není úplně lehké, ale teď už je to v pohodě.

V NHL se musejí nováčci nějak předvést před spoluhráči. Vymysleli si něco na vás v Pardubicích?

Zatím nic. Možná jsem ve věku, kdy už to ani dělat nemusím. Uvidíme, jestli k něčemu nedojde před příští sezonou. Doufám, ale že mě to mine (směje se).

Jako nováček v Dynamu i extralize ale asi nemusíte sbírat puky po tréninku?

Ne ne, od toho jsou mladší kluci. Já si však na nějaký věk nehraji. Když na tréninku zůstanu poslední, tak ty puky seberu. Ale takové nováčkovské věci jako zpívání před publikem, to už na mě není.

Jaká je česká extraliga, kterou jste si až před třicítkou vyzkoušel na vlastní kůži?

Žádná jednoduchá soutěž! Vůbec jsem nevěděl, co mám od extraligy očekávat. Šel jsem do neznáma. Snažím se přivyknout a zároveň si udržet své tempo a herní standard. Nechci zapadnout do nějakého průměru. Chci předvádět svůj hokej, na který jsem zvyklý. A furt na sobě pracovat.

Hokejisté České Lípy vyhráli ve Varnsdorfu 5:0. Rozhodčí rozdal 145 trestných minut.
V hokejovém derby padlo 145 trestných minut! Sudí si na ochranu volal i policii

Překvapila vás, nebo vás něčím zaskočila?

Nepřekvapila, možná trochu zaskočila. Co se týče při bránění, jsem zvyklý na hráče s jinými návyky. Tady musím bránit trochu jinak.

Vzpomínky na debut máte jistě příjemné. První kanadský bod za asistenci jste zapsal už po necelých čtyřech minutách. Prožíváte podobné milníky?

Úplně ne. Byl jsem rád, že jsem to čekání měl rychle za sebou. Nemusel se trápit a být z toho nervózní. Je pravda, že jsem čekal několik zápasů na první branku, ale tři utkání bez gólu, není nic tak strašného.

Říkáte, že to tolik neprožíváte. Vypálíte, kdy jste vstřelil svůj první pardubický gól?

Jo, ten si budu pamatovat, protože golfákem moc gólů nedávám (úsměv). Bylo to hned po Novém roce ve Vítkovicích.

Nastoupil jste do deseti zápasů a na své konto nashromáždil deset bodů za čtyři góly a šest asistencí. Jste sám se sebou spokojen?

Docela jo. Je to bod na zápas. Nicméně těch šancí jsem měl víc, takže i těch bodů mohlo být víc. Ještě si na sebe s klukama v lajně zvykáme. S Tomášem Hykou se známe, ale s Davidem Ciencialou si občas nahrajeme do pozice, kdy nám chybí pár centimetrů. Až to vypilujeme, tak je budeme proměňovat.

Ptám se proto, že se od vás jako od největší hvězdy hodně očekávalo a cítil jste zvýšený tlak?

Všichni čekali hodně věcí, ale ten, kdo se pohybuje kolem sportu, tak ví, že hokej není o jednom hráči. Zároveň nejsem hráč, který bude někde čekat, aby mohl dát gól a body mu naskakovaly. Nikdy jsem nesbíral hodně bodů. Hraji komplexní hokej. I když neboduji, tak se snažím přinášet týmu nějaký jiný užitek. Tlak nějaký byl, ale myslím si, že jsem se s ním vyrovnal.

O tom svědčí fakt, že jste byl zvolen hráčem utkání. A ne jednou. Premianti pak dostanou na krk koňský chomout. Věděl jste o tomto rituálu?

Nevěděl. Na Pardubice, jakožto na město koní, to perfektně sedí. Mám zato, že nikde jinde se chomout nedává. Ale je pravda, že nejlepší hráči jsou také nějak oceňováni.

Činil vám problémy přechod z úzkých hřišť, na kterých se hraje v zámoří, na česká letiště?

Tři roky jsem působil v Rusku a hrál vesměs na velkých hřištích. Jasně, i tam jsou užší plochy, stejně jako u nás na Kladně nebo Litvínově. Chvilku jsem si na to zvykal, ale po nějakých třech zápasech už to bylo lepší. Největší problémy jsem měl z hlediska úhlů, když jsem blokoval střely. Kolikrát jsem byl o krok jinde.

V hokejové extralize hostilo v dohrávce Kladno (v bílém) Pardubice.
Plekancova naděje byla málo, Dynamo ve druhé části Rytíře přetlačilo

V pěti z deseti zápasů jste byl pětkrát vyloučen a pětkrát ne. Jaký je metr rozhodčích v extralize?

(zamyslí se) Nechci to moc komentovat. Je to, jak to je. Musím se soustředit na sebe, protože chodím ven za nesportovní chování. Podobně jsem to měl i v Rusku. Nerad vidím, a to neplatí jen pro hokej, když je něco nefér. Okamžitě mám potřebu se k tomu vyjádřit. Samozřejmě, že rozhodčí si to mezi sebou řeknou. Za posledních zápasy jsem ale udělal pokrok a už docela držím jazyk za zuby.

Když byste měl srovnat české rozhodčí s kolegy v NHL a dalších zámořských soutěžích, kde jste působil. Jak by vyznělo?

V NHL pískají všechny zákroky, které ovlivňují hru. Nejsou sice tak očividné, ale mohou zabránit šanci, ze které může být gól. Takže malé háčky, malé sekery. Podobné to bylo i v Rusku. Jel jsem sám na bránu a najednou se ocitl puk v rohu. Myslím si, že nejsem tak špatný hráč, aby mi takto unikl puk bez příčiny. V zámořských soutěžích dávají i na náznaky faulů hodně bacha. Naopak nechávají tvrdší hru, ale fauly holí jsou tam trestány více než tady.

Pardubice jako lídr hrají více oslabení než přesilovek. Nepřipadá vám to postavené na hlavu?

Klub vydal stanovisko, takže už není důvod se k tomu vyjadřovat.

Tak jinak. Jste rádi, že se vedení po utkání v Litvínově postavilo za hráče?

Určitě. Jako hráč mohu být jen rád. Podle mého názoru vysvětlení z pardubického klubu nebylo agresivně podané, nebo něco špatně řečeno. Vlastně byla zmíněna jen fakta a čísla. Ať si každý udělá obrázek sám.

Hokejová veřejnost kroutila hlavou nad tím, proč jste dal přednost extralize. Už se vám nechtělo pořád dokazovat, že na NHL máte?

To byla jedna z věcí. Za tu dobu v Columbusu i letos jsem dokázal, že jsem na NHL měl. Před sezonou si mě vybralo Colorado, kde jsem cítil šanci vyhrát Stanley Cup. Po trejdu do Philadelphie už ne. I to ovlivnilo moje rozhodnutí. Kdybych hrál v Avalanche ve čtvrté lajně, tak by to bylo zase něco jiného. Ve Flayers jsem cítil šanci, že se mohu ukázat a zabojovat o lepší roli. Když jsem dostal příležitost, tak jsem nějaké body udělal. Jenže jak se hráči uzdravili, tak mě poslali zpátky do čtvrté lajny a už mně to za to nestálo.

Zatímco Philadelphia se plácá někde na konci, tak Pardubice útočí na titul. Lákavější změna si nemohla přijít, co vy na to?

Přesně tak. Každý chce vyhrávat. To byl další z důvodů, proč jsem se rozhodl pro Pardubice. Jsem rád, že jsem v klubu, kde můžeme udělat nějaký úspěch.

Právě vám nějaký úspěch chybí. Není to až frustrující koukat kolem sebe, jak někdo už ve dvaceti získává tituly a medaile, nebo jste si jen vybíral špatné kluby?

Moc jsem si zatím nevybíral. Šest let jsem působil v Americe v jedné organizaci. V Columbusu se nám nic vyhrát nepovedlo. V Rusku jsme naposledy skončili třetí a měli velkou šanci ligu vyhrát. Tým jsme měli velmi dobrý. Samozřejmě, že mě to mrzí, snad jsou ale úspěchy přede mnou.

K unikátní výstavě 100 let pardubického hokeje se podařilo sestavit celého Dominika Haška.
Maska z Detroitu, vesta z Dynama, zlato i prsten. Hašek dodal výstroj a trofeje

Výběr špatných klubů už je minulostí. Dynamo patří k horkým kandidátům na titul. Kdo vám může plány překazit?

Více týmů. Hlavně někdo z té čtyřky která se vykrystalizovala za námi. Hodně silná bude Sparta. Poslední měření sil nám hodně otevřelo oči. Je to hokej, kde každý může porazit každého.

Co město a hokej, co Dynamo a fanoušci. Jaký na vás udělala toto spojení dojem?

V Pardubicích je super atmosféra. Hrál jsem tady jako junior. Potom jsem koukal na zápasy a Pardubice jsou hokejové město. Fanoušci hokejem žijí. Na zápasy chodí hodně lidí. Na to jsem se hodně těšil a musím říct, že jsem nadšený. Ta bouřlivá kulisa nám při utkáních hodně pomáhá. No a samostatnou kapitolou jsou oslavy po zápase.

Ještě jste nic neukázal a už při nástupu na led v premiéře s Mladou Boleslaví vyvolávali fanoušci vaše jméno. Jak vám bylo na duši?

Hrozně příjemné. To vám okamžitě vytane na mysli, že nemůžete fanoušky zklamat. Takže jsem byl dvojnásobně šťastný za tu rychlou asistenci. Je skvělé, že vás lidí neznají a hned vás odmění takovým aplausem.

V pátek budou znovu na nohou. Vás čeká první derby. Co jste o nich zaslechl?

Už toho vím dost. Kluci mi o nich vyprávěli. Bude to sice speciálnější zápas, nicméně připravím se na něj stejně jako na každý jiný. Pro nás se nic nemění. Pochopitelně chceme vyhrát. I pro naše fanoušky, pro které je derby vždy něco víc.

Jak se těšíte na atmosféru?

Pro fanoušky to bude ještě vyhrocenější zápas. Počítám s tím, že atmosféra bude o to divočejší. Už se těším.

Hrál jste vůbec někdy v kariéře derby?

(pousměje se) V Českých Budějovicích k tomu nebyla příležitost. Když jsem byl v zámoří tak rovněž ne. Snad jen v Rusku. Dvě a půl hodiny cesty autobusem od Čeljabinsku leží Jekatěrinburg. Zápasy se dají označit za derby Uralu. Fanoušci je hodně prožívali. Dostávali jsme od nich zprávy, že se mezi sebou sází, ať koukáme vyhrát. Dokonce i gubernátoři se spolu sázeli, kdo koho porazí.

Co od utkání očekáváte, respektive jak by mohlo vypadat?

To se uvidí od prvního střídání. Chceme se soustředit na svoji hru a nastolit své tempo. Hned od začátku po soupeři jít. Vlítnout na led jako naposledy na Kladně nebo Liberci. Hned jsme si vypracovali šanci, respektive vynutili si přesilovku a hned v první minutě otevřeli skóre.

David Krejčí (vpravo) hrál v Kladně v juniorce i s Michaelem Frolíkem (uprostřed), vlevo je pak další Kladeňák Petr Tenkrát.
Jubilant Krejčí dotáhl Kladno k titulu. Ve zlaté partě byl i Frolík nebo Tlustý

Hradec z posledních osmi zápasů prodloužil zápas hned sedmkrát nad rámec základní hrací doby. Bude to boj do poslední vteřiny?

To jsem ani nevěděl, protože statistiky až tak nesleduji. Tak doufám, že vyhrajeme po šedesáti minutách. Remíz je ale v extralize hodně. Je to podobné jako v NHL, že nejhorší tým může potrápit každého. Je jenom dobře, že je soutěž vyrovnanější, než kdyby si pár týmů hrálo svoji ligu.

Na derby jste se naladili výhrou na Kladně. Zápasy prvního s posledním jsou vždy nevyzpytatelné. Vy jste ho nakonec zvládli, ale museli jste otáčet.

V první třetině jsme hráli trochu zakřiknutě. Mně osobně se špatně bruslilo a byl jsem ve všem pomalejší. Na jejím konci jsme dostali blbý gól, když před tím Kladno nemělo žádné šance. V kabině jsme si promluvili a od druhé třetině jsme byli jasně lepší. Soupeře jsme výrazně přestříleli, vytvářeli jsme si brankové příležitosti, které jsme také proměnili. Ve třetí třetině mohla dát naše lajna při každém střídání gól a ten výsledek mohl být ještě jasnější.

Jak vám to zní: Gól Lukáše Sedláka v prvním derby?

(rozesměje se) Zní to příjemně a bylo by to pěkné.