„Jednou jsem si tím prošel a vážně bych to nechtěl zažít znovu,“ říkal kanadský útočník Mike Hoffman, který u arbitráže skončil loni. Před rokem hrozila i českému brankáři Petru Mrázkovi, ten se ale s Detroitem dohodl těsně před začátkem. „Z arbitráže nikdo neodchází nadšený. Někdy jsou zklamané obě strany,“ komentoval to bývalý obránce Jiří Fischer, pracující právě v detroitském klubu.

O co vlastně jde? Arbitráž se v NHL týká zejména tzv. omezeně volných hráčů. Pokud se jim nezamlouvá smlouva, kterou jim klub nabídne, a nedaří se dohodnout kompromis, můžou se svou kauzou jít před nezávislé „soudce“. Arbitři pak vyslechnou argumenty obou stran a rozhodnou.

Ten chlap na NHL nemá

Hráč, potažmo jeho zástupce, se je snaží přesvědčit o tom, že si zaslouží co nejvyšší příjem. Zaměstnavatel pochopitelně usiluje o opak. To vede k logickému, leč dost nepříjemnému důsledku zástupci klubu dotyčného hráče před arbitráží popisují v nejtemnějších možných barvách.

„Právě pro hráče je arbitráž nejkrutější. Klub se ho snaží srazit na kolena. Hraje se divadlo a vytahují se věci, které by se vytahovat vůbec neměly,“ popsal před časem někdejší obránce Petr Svoboda, dnes hráčský agent.

Nick Jones
Pívo, prosím, děkuji. Hokejista Nick Jones se zabydluje v Plzni

Soudci, kteří nepocházejí z hokejového prostředí, pak občas ustrnutě sledují dosti bizarní scény. Často tradovaná je historka o švédském brankáři Tommy Salovi (mj. olympijském vítězi z Lillehammeru), jehož generální manažer New York Islanders při arbitráži zkritizoval ze všech stran a uzavřel to tím, že Salo na NHL vůbec nemá. Nebohý Švéd utekl na záchod a plakal.

Podobných příhod zmiňují zámořská média víc. Hokejistovi leckdy nestačí, že se může vykázat víc než slušnými statistikami. Známému střelci Johnu LeClairovi kdysi zástupci Philadelphie vytýkali, že sice dává hodně gólů, ale „ne ve správných okamžicích“, a navíc chabě brání. Nakonec se smál LeClair arbitráž mu v roce 2000 při- klepla hvězdný plat sedm milionů dolarů za rok.

Palát se dohodl

A co slavný Slovák Pavol Demitra? Ten sice v roce 2003 odešel od arbitráže se St. Louis s dobrým výsledkem (6,5 milionu ročně), ale i tak neskrýval své znechucení. „Vytáhnou tam na vás ty nejhorší věci. Až si říkáte, jak za ten klub můžete dál hrát,“ řekl tehdy Demitra listu Pravda. Patřil tehdy k útočnické elitě NHL, klub mu ovšem vyčetl málo trestných minut (prý důkaz, že hráč není dost důrazný) a slabší výkony v play-off (Demitra přitom hrál se zlomeným prstem).

Český reprezentant Tomáš Plekanec.
Plekanec: Bylo by rouhání vyhlašovat konec v repre

Jak připomenul Tomáš Plekanec (sám jednou málem skončil s Montrealem u arbitráže), NHL je nemilosrdný byznys a podobné okamžiky to odkryjí v plné nahotě. Manažeři se s hráči někdy handrkují i o relativně bezvýznamné částky, přesto neváhají při hledání „špíny“ zabrousit i do soukromí hráčů.

Není tedy divu, že arbitráž je pro hokejisty a většinou i pro kluby až posledním možným řešením. Letos v červenci se k arbitráži přihlásilo celkem 30 hokejistů, drtivá většina se ale nakonec s klubem dohodla sama před termínem slyšení (ta se tradičně konávají na přelomu července a srpna). To se týká i Marka Mazance a Ondřeje Paláta.

„Jsem moc rád, že se to domluvilo a smlouva je podepsána,“ pochvaloval si odstranění strašáku jménem arbitráž Palát, z něhož se díky nové pětileté smlouvě stal třetí nejlépe placený Čech za velkou louží. „Obě strany musely udělat kompromisy, ale spokojeni jsme nakonec všichni,“ dodal útočník Tampy.

Z třicítky borců, kteří původně měli jít v těchto dnech k arbitráži, nakonec podle posledních zpráv ze zámoří zůstal bez podepsané smlouvy jen zlomek. Jako příklad může sloužit obránce Calvin de Haan z New York Islanders. Klub mu (prý) nabízí 1,9 milionu dolarů ročně, on sám požaduje pět milionů. Docela masivní rozdíl v názorech, že? Termín de Haanovy arbitráže je naplánován na dnešek. Co líbezného se o sobě kanadský zadák asi dozví?