I přes náročný začátek se stal brzy nepostradatelnou součástí sestavy Bílých Tygrů. A pak přišel telefonát od trenéra Jandače. „Vůbec jsem nepočítal s tím, že bych se do národního týmu mohl ještě podívat. Byl jsem z pozvánky úplně mimo,“ přiznává jednatřicetiletý reprezentant.

Celý minulý rok jste nehrál. Co přesně vás trápilo?
Měl jsem vleklé problémy s krkem. Několikrát se mi zdálo, že už jsem v pořádku, ale patrně jsem návrat uspěchal. Zranění nakonec vyústilo v další operaci a donutilo mě vynechat celý ročník. Teprve na jaře mi doktoři povolili návrat.

Do Liberce, kde jste s hokejem začínal…
Byl první volbou, doma jsem si chtěl hlavně užít hokej. Toužil jsem v poklidu dohrát v extralize, nečekal jsem, že si na mě ještě někdo vzpomene.

Josef Jandač.
Ostrý start je tu. Hokejovému nároďáku začíná olympijská sezona

Potěšila vás o to víc pozvánka od trenéra Jandače?
Když mi zavolal, byl jsem chvíli úplně mimo. Nečekal jsem, že bych se do národního týmu mohl ještě podívat, navíc v olympijském roce. Reprezentovat svou zemi je nejvíc, co můžete ve sportu dokázat. Olympijské hry jsou pak ohromné lákadlo.

Jak náročné je vrátit se k hokeji po více než rok dlouhé pauze?
Tělo si pořád ještě zvyká. Hraju velkou porci utkání a přitom jsem rok a půl neabsolvoval soutěžní duel. Ještě jsem bolavý, ale zase nemusím hrát pět utkání týdně jako v Kanadě. Hokej v Evropě navíc není tolik kontaktní, jen se bohužel víc nabruslím. 

Vyzkoušel jste si dokonce první ligu na farmě v Benátkách.
Jednalo se o součást mého návratu. Čtrnáct dní jsem vynechal kvůli problémům s třísly, proto jsem se s Filipem Pešánem dohodl, že se rozehraju v Benátkách. Jako památku jsem si odnesl stehy a dvanáct trestných minut.

David Pastrňák
Role lídra? Pastrňák si zvyká

Jak se národní tým proměnil od olympiády v Soči, kdy jste se v jeho kabině objevil naposledy?
Tolik ne. Potkal jsem spoustu známých tváří, zvyknout si musím jen na nový realizační tým. Vždycky tu byla dobrá parta a hrozně se na turnaj těším. Je příjemné odpočinout si od klubových povinností.

V NHL jste válčil v dresu Calgary. Udělaly Plameny dobře, že angažovaly Jaromíra Jágra?
Je pro ně určitě super, že ho tam mají. Jágr je legenda, mladí hráči jako Monahan nebo Gaudreau se od něj mohou učit. Klobouk dolů, že se ve svém věku dokáže vyrovnat ostatním klukům.

Chtěl byste se do kanadského týmu někdy vrátit?
Jsem s nimi v kontaktu, chci si nechat otevřená vrátka. Hodně mě bavila práce s mladými hráči. Obnáší hodně cestování, ale asi bych si zvykl. Momentálně jsem ale rád, že nemusím prakticky nikam létat.

Jen nyní do Švédska. Nastoupíte nakonec za Liberec v Lize mistrů?
Ano, poletím s Libercem a pak se přesunu za nároďákem. Čekají mě dva zápasy ve dvou dnech, jsem na sebe zvědavý, dlouho jsem nic podobného nezažil. Pro mě osobně je ale ostré utkání lepší než trénink. Natrénováno mám až dost.

Milan Gulaš
O olympiádu se rád poperu, říká zkušený hokejový střelec Gulaš