Jedenáct gólů, krásné akce, tvrdé souboje a emocemi nabité potyčky včetně hromadné bitky. Páteční extraligový mač mezi pražskou Spartou a mistrovským Třincem rozhodně nenudil. Hokej se do libeňské O2 areny po skoro nekonečných 350 dnech nemohl vrátit atraktivnějším zápasem.

„Bylo to skoro jako v play-off. Chtěli jsme se na Třinec vytáhnout a podat co nejlepší výkon. Z obou stran byly vidět emoce a myslím si, že to bylo jenom dobře. Zápas měl skvělých náboj,“ pochvaloval si sparťanském webu obránce Michal Moravčík.

Rozpumpované emoce zřejmě poněkud zamávaly s úsudkem některých příslušníků domácího diváckého kotle. Ti se přibližně v polovině zápasu masové strkanici na ledě jali skandovat pokřik dobře známý z fotbalových tribun: „Polský Židi!“

Věčná škoda, že právě tento (ostudný) okamžik zastínil jinak vydařenou páteční reklamu na hokej. Domácí klub nicméně zareagoval rychle a v tiskovém prohlášení chování diváků odsoudil. „Od tohoto ojedinělého excesu některých z nich se musíme distancovat,“ uvedla Sparta.

Zvyky z fotbalu

Fakt je, že zmíněný hloupoučký pokřik býval už v 90. letech specialitou sparťanských fotbalových hooligans, když do Prahy přijel nenáviděný Baník Ostrava či jiný tým z moravskoslezského regionu. Na hokeji, kde se fanoušci obvykle chovají přece jen umírněněji, podobné skandování ve zvyku nebylo.

„Je to špatné, neomluvitelné a nesmí se to stávat. Nikdy. Jedná se ale o první podobnou „kauzu“ jinak kultivovaných, originálních a podporujících fans HCS za posledních minimálně patnáct let,“ napsal na Twitteru sparťanský mluvčí Marek Táborský.

„Lidé si zaplatí lístky a můžou si nadávat, co chtějí. My už jsme na to s kluky asi zvyklí, takže to ani nevnímáme a spíš se soustředíme na puk,“ komentoval to třinecký útočník Martin Růžička.

Smrt Spartě?

O nepřátelském skandování vědí hodně i sparťané – klub z Prahy bývá oblíbeným terčem publika prakticky při každém výjezdu. Nedávno se o tom ke svému úžasu přesvědčila i manželka brankáře Alexandera Saláka Michaela, která si po předsezonním duelu v Českých Budějovicích postěžovala, jak její syny vyděsil pokřik „smrt Spartě!“.

„Séba se tam rozbrečel a řekl, že už nikdy nechce jít na hokej. Bál se, že tátovi chce někdo ublížit,“ uvedla Saláková na sociální síti. „Za celých čtrnáct let v zahraničí jsem to nikdy nezažila.“

Manželka bývalého reprezentačního gólmana má pravdu v tom, že za českými hranicemi nebývají urážky a rasistické či xenofobní pokřiky na hokejových stadionech zdaleka tak časté. 

Extraliga před několika lety bojovala pokutami proti vulgárním pokřikům na tribunách (což vedlo u řady fanoušků k pocitu, že jsou omezována jejich základní lidská práva), spolu s diváky se však po covidové pauze do ochozů zřejmě vracejí i tupost a omezenost.