A nejen jejich jeho vstup do NHL byl přímo famózní a kousky tohoto odchovance pražské Slavie bavily celé zámoří. Nebýt zranění kolena, dost možná by Hertl sahal po trofeji pro nejlepšího nováčka sezony.

Nyní se dvacetiletý útočník chystá na svou druhou sezonu v nejlepší hokejové lize planety, nezapomíná ale ani na své dětské začátky. „Určitě je dobré začít s hokejem, co nejdřív to jde. Hlavní je, aby to děti bavilo," říká Hertl v rozhovoru pro Deník v souvislosti s kampaní Českého svazu ledního hokeje „Pojď hrát hokej", která se rozjíždí během srpna a jejímž cílem je nábor malých hokejistů do přípravek.

Kdy jste vy začínal s hokejem, kdo vás k němu přivedl?
Já jsem byl odmalička na Slavii, od tří let. Můj brácha, který tam hrál taky, je o pár let starší, proto jsem tehdy začínal o něco dřív. K hokeji nás trochu nečekaně přivedla máma, obvykle to bývají tátové. (úsměv) Oba pak ale s námi všude jezdili.

Jak jste zvládal skloubit hokej se školou?
Vzhledem k tomu, že jsem hrál opravu někdy od tří let, tak jsem na to byl docela zvyklý. Trenéři i škola nám vycházeli vstříc, nějak to na sebe navazovalo. Škola je každopádně hodně důležitá, protože nikdy nevíte, co se s vámi v hokeji může stát.

Nemuseli vás v dětství rodiče do tréninků někdy nutit?
Vůbec ne, spíš naopak. Jako malý jsem se často sám oblékal doma a chtěl jsem, abychom už jeli, strašně jsem se těšil. Když jsme pak jeli z tréninku, tak jsem se ptal, kdy už bude další. Hokej mě vždycky strašně bavil.

Máte pro začínající hokejisty radu, jak se dostat co nejdál?
Jak jsem říkal, hlavně je to musí bavit. Když je do toho moc tlačí rodiče, je to špatné. Aby tam ten kluk chodil jen kvůli tomu, že to chtějí rodiče. Jinak hokej jsou hlavně léta dřiny, člověk mu musí hodně obětovat, pokud chce jít nahoru.

Takže jste pro to, aby děti začínaly nazouvat brusle v co nejútlejším věku?
Určitě. A nejde jen o ty brusle, týká se to podle mě každého sportu, každý má něco do sebe. I mě baví další sporty, rád si zahraju fotbálek, mám rád tenis. A hodně užitečná je pro hokejistu gymnastika, ta vás naučí všechno kolem protahování a síly.

Když jsme u těch doplňkových sportů chodíte i na thaibox, spolu s Vladimírem Sobotkou. Jak vám to proti němu jde?
Na tom je zvláštní, že já jsem začal na thaibox chodit mnohem dřív než Vláďa. K trenérovi tehdy chodil brácha, a já jak jsem byl malý, tak jsem tam byl s ním a bušil jsem do pytle. (úsměv) Postupem času jsem pak chodil dál, vždycky mě to bavilo. Jako doplněk to mám rád, protože je to hodně dobré na fyzičku.

Je něco konkrétního, co si můžete z thaiboxu přenést i přímo na led?
Hlavně tu fyzičku, na které je to celé postavené. Thaibox je totiž hrozně namáhavý. Ono se to nezdá, ale je to fakt náročné. Navíc není od věci naučit se trochu boxovat, v NHL nikdy nevíte, odkud to na vás přijde.

Stále se učí od zkušenějších kolegů

Český hokejový útočník Tomáš Hertl.Velkou část minulé sezony jste vynechal kvůli operaci zraněného kolena. Už je to v pořádku?
Když jsem se po dovolené poprvé dostal na led, tak jsem to koleno trochu cítil, ale teď už je to dobré. Musím tu nohu samozřejmě pořád procvičovat, protože je až neuvěřitelné, jak slabá byla po týdnu nechození.

Kdy se vracíte do zámoří na předsezonní kemp San Jose?
Tentokrát tam letím trochu dřív, už koncem srpna. V první sezoně jsem ještě bydlel v rodině, ale teď už budu mít vlastní bydlení, kde se mnou bude i přítelkyně. Proto jedu dřív, abych si tam zařídil nábytek a všechno okolo a pak už se mohl soustředit jen na kemp a novou sezonu.

Nováčkovská sezona v NHL vám i přes nešťastné zranění určitě vyšla. O to důležitější bude druhý rok, v San Jose se od vás hodně čeká. Počítáte s tím?
Je samozřejmé, že teď bude každá sezona těžší a těžší. Čeká mě teď něco trochu jiného, ale snažím se do toho jít s čistou hlavou a snažit se, co nejvíc to půjde. Rozhodně nedoufám, že dám hned v prvním zápase čtyři góly, ale když se bude dařit, určitě budu rád. Hlavní je, aby se dařilo týmu. Já se pokusím dokázat, že minulý rok nebyla z mé strany náhoda.

V San Jose na vás prý chtějí hodně stavět…
Těžko říct. Ono se říká, jak to tam chtějí omladit, ale pořád tam máme takové hvězdy, jako jsou Thornton, Marleau a další. Já jsem strašně vděčný, že s nimi můžu hrát, třeba s Thorntonem jsem byl v lajně skoro celou dobu, než jsem se zranil. Pořád jsem hodně mladý a moc jsem toho zatím v NHL neodehrál, takže se hlavně učím. Co mi tihle kluci doporučí, to pak zkouším, snažím se poslechnout.

Řeší se nějak v klubu to, že San Jose má dlouhodobě nešťastnou pověst týmu s tradičně vynikající základní částí, který pak ale vyhoří v play off?
Mám tam za sebou teprve jeden rok, takže moc nevím. Hned jak jsme letos vypadli v prvním kole (San Jose vedlo nad Los Angeles už 3:0 na zápasy, přesto nepostoupilo, pozn. red.), tak jsem jel na mistrovství světa. Fakt ale je, že se o tom v NHL hodně mluví. Nevím, čím to je. Jestli je to smůla, nebo nějaká kletba. (smích) Tým rozhodně má na to, aby došel daleko. Los Angeles jsme letos už měli na lopatě, ale pak se to nějak zlomilo a prohráli jsme. Až se sejdeme před sezonou v kempu, tak si to určitě připomeneme, navíc hned první zápas hrajeme právě proti LA. Hlavně ale musíme začít znova, ty vzpomínky je třeba hodit za hlavu a vymazat.

Proti rivalům z Los Angeles sehrajete v nové sezoně také zápas pod širým nebem. To bude v kalifornském podnebí dost unikátní hokejová záležitost, ne?
Moc se na to těším. Bude to na úplně novém stadionu pro NFL (nejvyšší zámořská liga amerického fotbalu, poznámka redakce), který se letos ještě dostavoval. Doufám, že budu hrát, protože zápas pod širým nebem a před tolika lidmi je úžasný zážitek. Vzhledem k tomu počasí to asi nebude úplně klasické Winter Classic. (smích) Když letos hráli venku v Chicagu, tak kvůli sněžení ani neviděli, zatímco když byl zápas Los Angeles s Anaheimem, tak hned vedle hráli plážový volejbal.

Play off NHL nebo MS v Praze?

Tomáš Hertl na tréninku hokejové reprezentace.Mluvíme o Kalifornii, žije se tam krásně. Jaká je to vlastně lokalita z hokejového hlediska? Je tam o hokej zájem?
Na život je to tam určitě skvělé, celý rok můžete chodit v žabkách. (smích) Co mě ale překvapilo, že v San Jose je hokej opravdu sport číslo jedna. V Los Angeles je to spíš baseball, basketbal nebo americký fotbal, ale San Jose je vyloženě hokejové město. Všechny zápasy jsou vyprodané, lidi tím žijou. Fanoušci určitě patří mezi ty nejlepší v NHL. Jsem moc rád, že tam můžu hrát.

Zažil jste při příjezdu do Ameriky nějaký kulturní šok? Bylo něco, na co jste si musel dlouho zvykat?
Hlavně chleba. (úsměv) Oni to tam prodávají zabalené, tam nemáte náš klasický chleba nebo čerstvé rohlíčky. Jídlo je celkově trochu jiné, tam se hlavně hodně griluje, steaky mají výborné. Ale celkově jsem si zvykl hodně rychle.

I na cestování, které je v NHL dost náročné?
Je fakt, že jsme často pryč. Na druhou stranu člověk se podívá na nejrůznější místa. Vlastně všechna města, co jsem kdy chtěl vidět, navštívíme během jediného týdne. Je hezké, že si člověk prohlédne ty hlavní památky, Bílý dům, mrakodrapy v New Yorku a tak.

Je na to během tripů v sezoně vůbec čas?
Jak kdy. Když je ten trip delší, tak v něm míváme i volný den. Díky tomu jsem třeba v New Yorku byl na Empire State Building, prošli jsme se po Páté avenue.

Vy jste šel do NHL z extraligy, měl jste za sebou už hodně odehráno za áčko Slavie. Je to podle vás lepší varianta než odejít jako mladý rovnou do kanadské juniorky a odtamtud se snažit prosadit?
To je těžké říct. V Americe je hráč víc na očích, zvykne si na užší kluziště. Na druhou stranu teď už i v extralize se mění pravidla, blíží se těm zámořským. Mně určitě pomohlo, že než jsem šel do NHL, tak jsem už dva roky hrál dospělý hokej. V juniorském hokeji se přece jen víc lítá, není tam tolik techniky a chytrosti. Já jsem se navíc brzy dostal do reprezentace, byl jsem na seniorském mistrovství světa. Takže jsem rád, že jsem tu zůstal. Kdybych šel do zámořské juniorky, třeba by se mi dařilo, ale myslím si, že pokud má člověk šanci hrát extraligu, je lepší zůstat tady.

Příští rok bude hrát český národní tým na mistrovství světa doma v Praze. Určitě je to pro vás velké lákadlo, na druhou stranu ale budete chtít uspět se San Jose v play off NHL. Myslíte na tenhle rozpor?
Samozřejmě bych si tady chtěl zahrát. Bylo by to super, určitě bude vyprodáno, může se přijít podívat rodina, všichni známí. Rád bych se tady doma předvedl. Jenže je to těžké. Rád reprezentuju, ale hlavní je přece jenom ten klub. Když to řeknu trochu hloupě, tak šampionát je dvoutýdenní turnaj, zatímco v klubu jde o celou sezonu. Brzo vypadnout po celoroční dřině se určitě nikomu nechce, chtěl bych hrát play off co nejdéle to půjde. Ale kdyby se nepoštěstilo a pan Růžička by mě nominoval, strašně rád bych reprezentoval. Obzvlášť v Praze.

Tomáš Hertl

Narozen: 12. listopadu 1993 v Praze
Výška, váha: 188 cm, 89 kg
Kluby: Slavia Praha, San Jose Sharks (NHL)
Reprezentace „A": účast na MS 2013 a MS 2014 (na tom 7 zápasů/6 bodů)
Pozice: centr
Bilance v San Jose (základní část): 37 zápasů/25 bodů (15 gólů + 10 asistencí)
Bilance v play off: 7 zápasů/ 5 bodů (2 + 3)