Také logo letošního MS v Kolíně nad Rýnem a Paříži z tohoto trendu nevybočuje, v jednom ohledu je ale přesto výjimečné. Obrázek hokejového brankáře, který logu dominuje, totiž není nějaké obecné zobrazení těžkooděnce v masce a betonech. Je to podobizna konkrétního hráče. Jeho jméno? Robert Müller.

„Byl to jeden z nejlepších gólmanů, jaké jsme v Německu kdy měli,“ řekl o něm pro magazín Spiegel jeho bývalý kouč Franz Fritzmeier. Müller chytal za Německo na devíti světových šampionátech (naposledy v roce 2008), dvou olympiádách a také na Světovém poháru. Jen kvůli tomu by se ale nestal jedním ze symbolů letošního MS.

Müller už totiž hokej nehraje a nikdy hrát nebude. Zemřel v roce 2009, ve věku necelých 29 let. Trojnásobný mistr Německa (dvakrát vyhrál ligu s Mannheimem, jednou s Krefeldem) byl v roce 2006 zrovna na reprezentačním srazu, když se o něj začaly pokoušet závratě. Absolvoval vyšetření v nemocnici a přišel šok – lékaři mu našli nádor na mozku.

Ještě krátce předtím Müller plánoval, že zkusí štěstí ve slavné NHL. „Nejdřív chci mít úspěch doma, pak přijde na řadu Amerika,“ hlásil nevysoký, ale velmi mrštný gólman, kterého draftoval Washington. Teď musel na ozařování a chemoterapii. Zdálo se, že s vrcholovým hokejem je konec. Ale rodák z Rosenheimu dokázal neuvěřitelné – znovu se vrátil mezi elitu a do národního týmu.

Jenže bylo hůř. Po další operaci v roce 2008 se ukázalo, že Müllerův nádor je prakticky neléčitelný. Lékaři sdělili, že mu zbývá už jen pár let života. V nejlepším případě. Brankář ale dál chytal. „Nemám strach ze smrti,“ prohlásil tehdy.

Před Vánocemi 2008 se jeho stav dramaticky zhoršil a 21. května 2009 nakonec zemřel. Doma, obklopen svými nejbližšími. Včetně manželky Jenny a jejich dvěma dětmi. Podle přátel byl až do konce veselý, usměvavý a nepodléhal depresím ze svého drsného osudu. Přesto – nebo právě proto – jeho smrt zarmoutila celý německý hokej.

Když tedy organizátoři letošního MS v Kolíně nad Rýnem přemýšleli, jaké vymyslet logo, okamžitě si na Müllera vzpomněli. Na bojovníka na ledě i mimo něj. „Nejdřív jsme se zeptali Jenny, jestli s tím souhlasí. Pak jsme o tom přesvědčovali IIHF,“ popsal šéf německého hokejového svazu Franz Reindl. Povolení nakonec přišlo.

Robert Müller a jeho příběh je tak symbolem světového šampionátu. Připomíná, že na světě jsou i důležitější věci, než střílení (či chytání) gólů. A mimochodem – Müllerův desetiletý syn Louis už také hraje hokej. Za Starbulls Rosenheim. Jako brankář…