Jak to, že se situace otočila?
Obrana je přeplněná a černý Petr vyšel na mě. Ukončila se smlouva. Jedeme dál a uvidíme, co bude. V Brně jsem byl jako doma. Děcka si tady zvykla na hodně věcí, máme tu známé. Mrzí mě to, budu lhát, když řeknu, že ne.

Takže věta vaší rodiny na sociálních sítích – naše modré hokejové srdce se zlomilo na dvě poloviny – vše vystihuje…
Ano, ale určitě neodcházím ve zlém. Libor Zábranský (majitel a kouč Komety – pozn. red.) mi popřál do hokejového života všechno dobré. Poděkoval mi za šest sezon, za dobrou práci. Jsem za to rád, podali jsme si ruce jako chlapi. Nedá se to vrátit, je po všem. Na jedné straně to dopadlo dobře, ale je mi to líto.

Po sezoně jste řekl, že vás trápilo, když jste nehrál vůdčí roli v obraně. Zvykl byste si i na menší vytížení?
Měl jsem o mnoho méně prostoru, což mě trochu položilo a neuměl jsem se s tím vyrovnat. Teď jsem se však nachystal na novou sezonu s pozicí, že budu hrát míň. Přišla ale tečka, o tom je život. V týmu jsou kvalitní ofenzivní beci – Kuba Krejčík, Ondra Němec, Honza Štencel. Jsem typ hráče, který to rád tahá. Ukazoval jsem to sezonu zpět, kdy jsem rozhodl důležité zápasy. Kluci hráli výborně a vyšlo to na mě.

Platí, že zdravotně jste v pořádku?
Strašně mi pomohl kondiční trenér Komety Miloš Peca. Ukázal mi jinou cestu. Pomohl mi se zády, mám je úplně v pohodě. Teď jsem se s ním také dohodl, že mi udělá nějaký individuální plán. Záda nebyla zádrhel.

Máte stále chuť do hokeje?
Hokej je moje živobytí a stále mě baví. Akorát si popravdě musím chuť trochu vylepšit. Nedovedu si to teď představit. Měl jsem vsugerované v hlavě, že v Brně ukončím kariéru. Všechno od začátku – noví přátelé, nová škola pro děti, pro které to bude nejtěžší. Jako chlap si rychle zvyknu na novou partu, pokud budu hrát v České republice nebo na Slovensku. Když půjdu do zahraničí, bude to těžší, žádná prdel. Ale jsou horší věci na světě.

Už víte, do jakého klubu nyní zamíříte?
Konkrétně se rýsuje nejvyšší německá liga. Odchod je ale čerstvý, nechám si to projít hlavou. Pevně věřím, že po dobré sezoně přijdou nějaké nabídky, že jsem ještě neřekl poslední slovo a nepatřím do starého železa. Musím se kvalitně připravit, abych podával alespoň takové výkony jako v Brně.

Uvažujete i o nějakém rozloučení?
Do Brna se budu vracet velmi rád. Hrát pro lidi bylo moje krédo. Fandové už mi píší. S nějakou rozlučkou rád vyhovím, ale zatím nevím kdy a jak. Bylo by krásné rozloučit se na ledě před osmi tisíci lidí. Věci se ale mají jinak, což nezměním.