Slova kapitána zabrala. Tomáš Rolinek zavelel a jeho tým přetlačil Rusko 2:1. „Celý turnaj nám chyběla nějaká kombinace, abychom soupeře přehráli. Ale dnes jsme zápas vyhráli silou vůle," ocenil výkon svého týmu.

Stála poslední bitva turnaje hodně sil?

Jo, hodně, hrálo se druhý den po sobě, závěr jsme dohrávali na tři pětky. Ale v takovém zápase a v takové atmosféře chodí nohy úplně samy, nic byste nevypustili.

Nad Ruskem jste zvítězili ve velké euforii. Napravila výhra dojem z celého turnaje?

Nevím, spíš ne. Turnaj se musí hodnotit jako neúspěch, skončili jsme čtvrtí. Máme tři body, tedy stejně jako Rusko a Švédsko, ale České hry se nám nepovedly. Není si co nalhávat.

Hlavní problém se táhne už z minulé sezony, chybí góly. Souhlasíte?

Jasně, chybí a hodně. Sice byl celý turnaj o vůli a nikdo z nás nevypustil jediný moment, ostatně v dnešním hokeji neexistuje, že by se někdo na něco vykašlal. Jenže vůle je taky to jediné, čím jsme se tady mohli chlubit.

Byla cítit v zakončení křeč?

Je to hodně o hlavě, měli jsme v zápase plno momentů, kdy jsme jeli v přečíslení a mohla přijít střela. Místo toho jsme situace řešili špatně, přihrávka do prázdné brány stejně nevyšla, bek ji zblokoval a pak nepřišla ani střela. Je potřeba hrát hlavně jednoduše a nevymýšlet žádné blbosti.

Šestnáct vteřin před koncem druhé třetiny jste inkasovali na 1:1. Nebál jste se, že vás taková situace nalomí?

Gól do šatny je nepříjemný vždycky. Takové věci se nemohou stávat, v takovou chvíli jste naštvaní. Ale třetí třetina od nás byla skvěle odmakaná, byli jsme trpěliví a celou dobu si říkali, že se nemůžeme zbláznit, hnát se dopředu, aby nás soupeř přečísloval. A myslím, že tam ani nic takového nebylo. Nakonec jsme vyhráli zaslouženě.

Na konci zápasu bylo vidět, že Rusové porážku hodně těžce kousali…

To je jasné, nás by to štvalo taky, kdybychom prohrávali. Když hráli power play, tak nás tam zamkli a vyvolali rvačku. Za poslední roky s nimi hrajeme dost podobné zápasy, tohle nebylo nic nového. I když tady měli Rusové nový a mladý tým, stejně tam rivalita je.

Vyříkával jste si něco s Plotnikovem. To bylo něco osobního?

Vůbec ne, znám ho z KHL, vím, že v Jaroslavli hraje skvěle. Jenom jsem se tam zastavil u našeho hráče, aby na něj nešel zezadu. Nakonec se to vyvrbilo tak, že on tam měl nějaké narážky, tak jsme se tam pošťuchovali. Já se ale rvát v žádném případě nechtěl.