Vášnivý sběratel se sice soustředí na vždy aktuální kádr, ale jako velký fanatik do HC Dynama Pardubice rozhodně nepohrdne autogramem klubových legend. Mezi poklady řadí „zvěčnění“ gólmanské jedničky české historie. I když…

„Mám poměrně smůlu na Dominika Haška. Když jsem ho viděl na hokeji, bohužel jsem neměl karty sebou. Nicméně jeden podpis jsem získal na autogramiádě pořádané klubem, ale ještě bych jeden potřeboval,“ říká Filip Karel v povídání pro Deník.

close Pardubické Dynamo je jejich život. Otec a syn Karlovi jsou s ním každou vteřinu v kontaktu. info Zdroj: Deník/Zdeněk Zamastil zoom_in Pardubické Dynamo je jejich život. Otec a syn Karlovi jsou s ním každou vteřinu v kontaktu.

Roman Karel je originální fanoušek. | Video: Deník/Zdeněk Zamastil

Pět alb a 1008 kousků

Symbolicky v roce stoletého výročí klubu jeho srdce, HC Dynamo Pardubice slaví dva mezníky. Karty shromažďuje už deset let a při svůj podpisový příběh dotáhl k magickému číslu 1000.

„Podpisové karty sbírám od sezony 2013/2014. Jsou ve formátu 15 x 10 cm a ukládám je ve fotoalbech. Kupuji si je v barvách Dynama, tedy buď červené nebo různě červenobílé. Obal si zdobím fotkami nebo samolepkami hráčů či loga klubu. Mám jich pět a v nich k dnešnímu dni 1008 podpisových karet vlastní výroby nebo ze začátku, vydaných klubem,“ popisuje Filip Karel.

Otázkou je, kde se dá „kořist“ nejlépe ulovit. Využívá masových akcí nebo své impérium buduje individuálně?

„Ve většině případů se mi hráči podepisují jednotlivě. To mě víc baví, protože na hromadných akcí je to moc uspěchané. Individuálně je to více osobní. Mohu s hráči prohodit pár slov a popřát jim štěstí do zápasu,“ usmívá se.

Lovec zvěře se schová s připravenou puškou někde v křoví. A lovec autogramů…

„Většinu svých podpisů jsem získal tím, že před zápasy chodím za pardubickou enteria arenu a čekám až hráči přicházejí. Nebo se za nimi stavím na trénink. Samozřejmě se účastním i autogramiád pořádané klubem.“

Jestliže lovec zvěře má nabitou zbraň, tak zájemce o podpisy musí mít funkční předmět na parafy.

„Používám fixy. Jsou vždy lihové a různé tloušťky. Také každý rok měním místo a barvu na podpis. Takže střídám i barvy fixů. Letošní sezonu popisuji bílým. Když jdu podpisovat vždy je nutné mít sebou stejný náhradní fix pro případ poškození, nebo že by přestal psát,“ přibližuje svou alchymii výroby Filip Karel.

Co když dojde k nějakému karambolu, jako že přestane psát fix, nebo chce respondent svoje „klikyháky“ opravit…

„Náhradní kartu s sebou nikdy nemám. Stane se opravdu velmi zřídka že by podpis nebyl podle mých představ. To se stane spíš na těch hromadných podpisových akcích, kde je velká spousta lidí. Tam si ale beru spíše klubové karty. Své si nechám podepisovat individuálně a hráči dávají autogramy pěkně v klidu. Stalo se mi snad za celou dobu dvakrát, že mi táta nechával tisknou kartu znovu. To byl případ, že přestal psát fix,“ podotýká.

Jak je důsledný a přísný v získávání podpisů, dokládají následující věty.

„Pětapadesát kusů čeká na podpis. A tak koukám na přestupy v jiných klubech jestli by se neobjevil nějaký hráč, kterého potřebuji. Jedna se hlavně o ty zahraniční, co v minulosti v Pardubicích působili. Nicméně i ta nepodepsaná karta má u mě své místo jako vzpomínka na hráče co tu hrál. Vůbec nepřipadá v úvahu, že bych ji z alba vyřadil,“ tvrdí nekompromisně.

„Téma cizinci to je velký problém. V časech minulých se jich v Pardubicích objevilo spoustu a bohužel někteří dlouho nevydrželi. No a tak se stalo, než jsme sehnali fotku a udělali podpisovou kartu, hráč byl pryč. Takže bohužel i takových podpisových karet mám několik, kde mi ten podpis chybí. Proto jsem vždy prosil tátu, aby mi nejdříve připravoval právě tyto hráče,“ přibližuje Karel.

Za každou cenu na chybějících kamenech do mozaiky nelpí. Proto nevyužívá možnosti pošty a žádosti o autogram na dálku.

„Jsem trošku pedant, aby ten podpis byl na místě, kde to přesně potřebuji. Kdyby mi ho hodil jinde, asi by mě to netěšilo. Prostě osobní kontakt je pro mě to hlavní a má pro mě i vyšší hodnotu. A hlavně vím, že každý podpis co mám v albu je pravý osobně získaný,“ má jasno Karel.

Čekání na Hejduka

Kromě vždy aktuálních hokejistů nepohrdne autogramy ani od legend. V tomto případě ale spíše jedná nárazově. Závazek, že by sehnal podpisy kompletních kádrů vy se rovnal zázraku.

„Do větší minulosti se pouštět nechci. Není kde vzít fotky a klubové karty dříve vydané se prakticky nedají nikde sehnat. Ale určitě se nebráním když klub vydá nějaké klubové legendy, jsem moc rád když je získám prostě každá nová podpisová karta mě potěší. Čekám na akce kde se podepisují. Jako pan Martinec, Šťastný, Novák. Další možností je sledování nižších soutěží, kde plno bývalých pardubických hráčů působí v rolích trenérů nebo jiných funkcí.“

Kdo mu dal nejvíce zabrat, než ho sehnal?

„Dominik Hašek. Na něj mám smůlu. Když jsem ho viděl na hokeji, bohužel jsem neměl karty sebou. Nicméně jeden podpis jsem získal na autogramiádě pořádané klubem, ale ještě bych jeden potřeboval,“ zasní se a dodává: „Ještě jeden podpis, o který moc stojím ale nedaří se mi ho získat je ten od Milana Hejduka.

Vášeň pro hokejové karty zdědil po svém otci, který je hlavním grafikem těch jeho.

„Grafiku a nápady nechávám na něm ale každý rok musí být úplně jiné. Když chytne nápad a udělá první zavolá mi a řekne mi jestli souhlasím. Pak to dolaďujeme, dokud nejsem spokojený. Fotky většinou stahujeme přes internet nebo na klubových stránkách. To je zase moje práce. Připravím každému hráči složku, kam ukládám fotografie a táta si pak vybere co se mu hodí. Čím větší rozlišení tím lepší. Základem je alespoň 1425 x 1030. Pak v průběhu sezony doděláváme případné posily nebo třeba juniory co naskočí do áčka Dynama,“ prozrazuje technologii výroby.

Jedna věc je podpisy horlivě hromadit a druhá někdy se do fotoalb také podívat.

„Určitě si je rád prohlížím a vzpomínám na jednotlivé hráče, co tu byl. Koukám třeba, kde dnes působí. Je to nějakých deset let co, opravdu vášnivě sbírám podpisy. Myslím, že si dokážu vybavit skoro všechny podpisy, kdy jsem je získal a na jaké akci,“ potvrzuje svoji vášeň Filip Karel.