Stejně jako hráčskou kariéru, v níž platil za jednoho z největších techniků české extraligy, opřel Radek Gardoň i tu trenérskou o tvrdou práci. Hledal nové metody a neváhal nacházet talenty nejen v Kladně, ale i v okolí. Založil si speciální školičku talentů – mimo klub – postupně pak šikovné kluky zařazoval také do republikových soutěží. Úspěchy začaly přicházet, tým vyhrál velký kanadský turnaj, jeho hráči bodovali v republikových soutěžích, zářili na olympiádách dětí a mládeže. „S kluky jsem začal dělat někdy před dvanácti roky, tehdy byla většina z nich v první třídě. Ale u většiny bylo jasné, že mají předpoklady. Uměli bruslit, měli pohybový talent, tak jsme se pustili do práce,“ vzpomíná Radek Gardoň.

Matěj Prčík (uprostřed s číslem 4) slaví gól českého národního týmu.
Euforie u Prčíků. Hodoňáci míří na semifinále dvacítek do Švédska

Z Kladenska je v podstatě jediný borec z pětice, která Česko na MS ve Švédsku reprezentuje. Je to ten největší, původem slánský obránce Marek Alscher. „Mára je zvíře, narostlý kluk. Zároveň je rychlý a nebojí se hrát, perfektní bek,“ komentuje Gardoň vysokého obránce aktuálně Portlandu, jenž už má podepsáno na Floridu.

Kladeňákem je vlastně i Adam Židlický. Syn slavného otce však většinu dětství prožil v Americe, také proto hraje zámořským stylem, zatímco jeho táta byl technický bek. „Když byla rodina v Čechách, Adam chodil na led vždycky s námi. Je fakt, že hraje jinak než jeho táta, ale je to tím, že Marek vyrůstal v Čechách, kde se mohl s pukem mazlit. Adam se za mořem musel učit hrát jinak, proto je tak přímočarý,“ vysledoval Radek Gardoň.

Rodiče se obětovali

Zajímavý je další útočník Adam Bareš. Toho Gardoň „vyskautoval“ v Lounech a přesvědčil, aby hrál v Kladně. „Byl v sedmé třídě, dojíždět z Loun nešlo. Ale rodiče pro něj udělali oběť. Sbalili všechny věci a přestěhovali se do Kladna. Vsadili vše na jednu kartu,“ líčí Gardoň zajímavý příběh neskutečně rychlého hráče, který byl dlouho malinký, ale stejně se ničeho a nikoho nebál. „Teď Adam i vyrostl a bude pořád lepší,“ má jasno jeho někdejší kouč.

Matyáš Šapovaliv je z bývalých Kladeňáků asi největší hvězda výběru. U Gardoně se objevil tenhle původem Berouňák také velmi brzy. „Matyáš byl od začátku obrovský talent, šikovný a také velmi chytrý. Přirovnal bych ho k Pavlu Paterovi, ohromně čte hru. Talent od boha,“ usmívá se někdejší kapitán Kladna, který si zahrál také nejvyšší japonskou soutěž za Furukawu Denko.

Jakub Štancl se raduje po vítězném gólu do sítě Kanady ve čtvrtfinále mistrovství světa hráčů do 20 let
Antoš se v televizi vysmál Slovákům, ti nechápou. Kritika přišla i od kolegyně

Nejblíž má až do současnosti k poslednímu z celé pětice, k Sebastianu Redlichovi. Důvodem je jeho syn Matěj, oba kluci jsou od dětství velcí kamarádi. „Je to takový náš druhý syn, máme ho ohromně rádi. Na ledě neskutečný dříč, který nevynechá jediný souboj,“ říká Gardoň a doplňuje, že v kladenském týmu s touhle generací vyrůstali také další zajímaví borci. Ať už jsou opory sparťanské juniorky Ondřej Hrabík s Davidem Senčákem, nebo zmíněný Gardoňův syn Matěj, jenž hraje za Mladou Boleslav.

Gardoň starší je hrdý na to, co se mu s pomocí dalších lidí povedlo, tolik odchovanců nemá na MS žádný jiný kouč. „Myslím, že na tohle trochu hrdý být mohu. Ale hlavně kluci sami na sebe, přeju jim, aby došli co nejdál to půjde, a ať se jim povedou celé jejich kariéry,“ přeje si Radek Gardoň.

Jen kladenskou mládežnickou budoucnost vidí hodně černě. Klub na tomhle poli obrovsky zaspal a teď už se mu do rozjetého vlaku naskočit nedaří. „Je to strašná škoda, ten klub byl v mládeži špičkou. Teď je to tak, že kdokoliv se objeví šikovný, hned po něm někdo sáhne a ti kluci hned odcházejí. Nevím, co by se muselo stát, aby se tahle situace změnila,“ uzavřel jinak pohodové povídání smutně Radek Gardoň.