Kliknutím zvětšíte„Dohnat tátu bude fuška, to moc hráčů v lize nemá. Ale budu se snažit,“ zasmál se po zápase s brněnskou Kometou Jonáš Peterek, který svou tisícovku startů v nejvyšší soutěži teprve začal. Proti Kometě odehrál necelých šest minut.
Jonáši, jaká byla extraligová premiéra?
Já jsem si užil každé střídání, dostal jsem i celkem dost prostoru. Myslím, že jsme neodehráli špatný zápas, měli jsme i nějaké šance, ale bohužel jsme je nevyužili.
Co vám radil táta?
Právě to, ať si to užiju, ať nejsem nervózní.
A byl jste?
Jasně, to snad ani nejde nebýt nervózní. Ale jak jsem skočil na led, tak to ze mě spadlo. Byl to pro mě nejkrásnější dárek k osmnáctinám.
Bylo to jiné než v první lize?
Bylo to rychlejší. Kometa má výborný tým, samí zkušení hráči. Bylo to těžší, ale zase takový závratný rozdíl to nebyl.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát?
Hned po sobotním zápase Frýdku na Slavii. Přišel za mnou trenér Wojnar, že se mám hlásit v Třinci. Byl jsem překvapený, nečekal jsem to. Je tady nadupaná sestava. Ale samozřejmě jsem byl rád.
S parťáky v útoku jste si sedl?
Dost se to střídalo, nejčastěji jsem byl s Adamem Raškou. Hrajeme spolu už od dorostu, rozumím si s ním.
Váš táta vzpomínal, že ve svém prvním zápase se „poštěkal“ s Růžičkou. Vy jste neměl podobný zážitek třeba s Eratem?
Ne. Ale znám se s Michalem Barinkou. Jeho syn se mnou hraje v reprezentaci a v létě jsme spolu trénovali. S ním se trošku znám.
Nebyl Michal překvapený, že vás vidí na ledě?
To nevím, to se zeptejte spíš jeho (smích). Na ledě nic neříkal, jen jsme po zápase zdravili.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
