Dlouho jste byl za velkou louží. Jste rád, že budete hrát zase doma v Česku?
Ano, hlavně mamka měla velkou radost, že mě bude mít zpátky doma. I já jsem se těšil, mám to tu rád.

Do zámoří jste se vydal už v šestnácti letech. Jak se na to rozhodnutí díváte dnes s odstupem času?
Byla to pro mě obrovská výzva. Hokejová i životní. Nebylo jednoduché odejít od rodiny do cizí země s jiným jazykem i kulturou. Tu výzvu jsem ale přijal a určitě toho nelituju.

Jak vzpomínáte na první start v NHL po dvou a půl letech dřiny na farmě?
První utkání byl ten nejúžasnější pocit v mé hokejové kariéře. Je škoda, že jsem stihl jen dva zápasy, ale kariéra je dlouhá a může se ještě stát cokoli. Šance na zpáteční cestu tu pořád je.

Poznal jste se blíž s hvězdami Pittsburghu Sidney Crosbym či Jevgenijem Malkinem?
Jsou to skvělí hráči i lidé. Při zápasech i na předsezonních kempech jsem je pozoroval a snažil se vzít si od nich co nejvíc. Jevgenij mi povídal, že mu prý na ledě připomínám Radulova. (úsměv) Mluvil jsem i se Sidem, ten mi říkal, že mu chutná české pivo. (smích) Skvěle mě přijal do týmu.

Plácl jste si se Spartou. Šance probít se do NHL nebyla?
Sparta projevila zájem už loni, ale tehdy jsem se rozhodl vrátit se ještě do Ameriky a zabojovat. Každý rok je to ale těžší a těžší. Přicházejí noví draftovaní kluci. Přišlo mi, že Pittsburgh mě bere jen jako rezervu na farmě. Nechtěl jsem dělat kariéru v AHL.

Zvažoval jste i jinou variantu než Spartu?
Z tuzemských nabídek byla Sparta první volba, vlastně jsme ani jinou nabídku neřešili. Je to velká výzva, Sparta má skvělý tým a pomýšlí na titul.