Ale na mezinárodní hokej si v Liberci každý zvykal po svém. „Já bych řekl, že je hřiště ještě užší než v NHL. Nebo je na ledě víc hráčů?“ vtipkoval Radim Vrbata, útočník z Phoenixu.

Stejně jako Kotalík, Kuba nebo Kaberle dostal proti Rusům v nědělním utkání odpočinek.

Ta předchozí ho však zaskočila. Herní styl, hlavně ten se oproti zámoří zásadně liší. „Čekal jsem, že se bude jezdit nahoru a dolů. Jenže jak Švédi, tak i Finové bránili červenou ve čtyřech,“ překvapilo Vrbatu. „Tohle se v Americe nestane.“

Pak se poněkud ruší tvrzení o číchsi výhodách. A různé pohledy dvou stran samy kladou otázku: co je vlastně těžší? Přizpůsobovat se hřišti? Anebo jinému hokeji?

I trenér Alois Hadamczik dbá na to, aby si tým rychle navykl. „Hrát na užším kluzišti znamená změnit herní styl.“

Problémy s ním měl na turnaji Česká pojišťovna Cup například výběr Švédska, jinak mistr v taktice. „Choďme ještě více do branky, hrajme agresivněji,“ nabádal Tre kronor Anders Eldebrink, jeden z jejich koučů.

Co vlastně čtyři metry míň na ledovém prostoru znamenají? „Strašně moc!“ tvrdí zkušený gólman Milan Hnilička. „Hráči udělají dva kroky od mantinelu a jsou v gólové situaci. A před brankou je také víc lidí.“

Nepříjemný je naopak delší rozměr třetiny. Odstřelovači na modré dostávají v přesilovkách čas pro střelbu – a puk je složitější zase dostat pryč.

„V NHL jsou na to zvyklí. Proto budou na šampionátu Kanaďané s Amerikou velkými favority,“ myslí si bek Filip Kuba.