S oběma knihami pomáhali slavným hokejistům zkušení autoři. Příběhu Miroslava Fryčera dal potřebnou šťávu Luboš Brabec, Nedomanský se mohl spolehnout na novinářské umění Karla Knapa, jenž před lety sepsal paměti Roberta Reichela. V případě Big Neda se jedná o skutečný „majstrštyk", protože historicky nejlepší střelec národního týmu rozhovory zpravidla odmítá, i sepsání knihy se bránil přes třicet let.

Kanaďan Brendan Leipsic získal ruské občanství.
Hokejista s cejchem hulváta. Ze zámoří ho vykopli, teď se z Kanaďana stal Rus

Nedomanský s Knapovou pomocí barvitě popisuje své hokejové začátky v Hodoníně i příchod do Slovanu Bratislava, kde okamžitě začal vyčnívat nad ostatními. Není proto divu, že si ho všimli v kanadsko-americké NHL. Jenže komunistický režim individuality potlačoval, nemožný byl i legální odchod do nejslavnější soutěže na světě. Papaláši se talentovanému hokejistovi vysmívali, když zmínil svou touhu poměřit síly se zámořskými hráči. „Měl ses narodit o tři sta kilometrů dál na západ!" slýchal posměšně. Snášet musel i další ústrky a bezpráví, navíc viděl, jak život v socialismu křiví charaktery lidí okolo něho.

Ve Václavu Nedomanském tak začala klíčit myšlenka na emigraci, kterou mazaně realizoval v létě 1974. Tou dobou už byl jedním z nejlepších hokejistů Československa. Režim si ho hlídal, o jeho zaječích úmyslech měl totiž tušení. Donášením pomáhali držet „Big Neda" ve spárech socialistického zřízení i ti, které on sám považoval za své blízké.

Jedním z nich byl Ferdinand Prokš, rodinný známý a hodonínský hokejový funkcionář. Další jména, která Nedomanský ve své knize odhalil, jsou poměrně překvapivá. „Když jsem se po letech ptal na policii, tvrdili mi, že mě hlídali Karel Gut s Jánem Starším,“ řekl už v roce 2001 časopisu Hokej člen Hokejové síně slávy v Torontu. V knize Můj nejslavnější hokejový únik hodonínský rodák jen potvrzuje, že za zády na něj donášela StB tehdejší reprezentační trenérská dvojice. Svou domněnku si prý potvrdil nahlédnutím do pardubických archívů. Karel Gut Nedomanského později zcela vypustil při psaní svých knih o historii československého hokeje.

Velký sportovec, fotbalista a hokejista tělem i duší David Krejčí navždy odešel v pátek 5. ledna 2024.
Smutný odchod velkého sportovce. Zemřel fotbalista i hokejista David Krejčí

Paměti mistra světa z roku 1972 odhalují praktiky hokejových papalášů i dalších funkcionářů a sluhů socialistického režimu. Čtenář bude vtažený do titulního nejslavnějšího úniku a později prostřednictvím Nedomanského vyprávění pozná, že ani vytoužená americká svoboda nebyla procházkou růžovým sadem. Důkazem jsou tahanice s nechvalně proslulým agentem Alanem Eaglesonem. Hrdina netuctového vyprávění otevřeně vylíčil nenávist k sovětským hokejistům, i boj se svou nemocí, který se mu povedlo vyhrát, nebo přátelství s dalšími hokejovými personami, například s Ivanem Hlinkou nebo Vladem Dzurillou.

Jak již zaznělo, Václav Nedomanský se do otevřené zpovědi přes třicet let nechtěl pouštět. Bránila mu vlastní skromnost i uzavřenější povaha. Nakonec ale Karlu Knapovi souhlasně kývnul. Hokejoví fanoušci tak mají unikátní možnost poznat zákulisí vrcholového sportu v socialistickém zřízení i kapitalistickou NHL očima sportovce, který jako první československý hokejista pokořil železnou oponu.