„Teď toho bylo nějak moc, extraliga, nároďák, takže na nákupy jsem neměl náladu ani čas," připouští obránce plzeňské Škody.

Vrátil se z Ruska, kde spolu s parťákem z plzeňského útoku Dominikem Simonem reprezentovali Česko na Channel One Cupu. Oba naskočili až do zápasů v ruské Soči proti Finsku a domácí sborné. 

V duelu s Finy vstřelil Simon první gól v národním týmu právě po spolupráci s Mozíkem. A finální přihrávku si pak důrazný bek s tvrdou střelou zopakoval také proti Rusům.

Na turnaji jste si připsal dvě asistence. To asi potěší?
Dvě asistence jsou super, ale zrovna v zápase s Finy jsem udělal chybu, po níž jsme inkasovali. Navíc, ani jednou jsme nevyhráli, takže moje dva body nic neřeší. Důležitější je výkon, výsledek.

Bylo složité skočit z extraligového kolotoče hned do národního týmu?
Pozvánka do reprezentace nepřichází každý den a o to víc si toho člověk váží. A my jsme měli poslední zápas před pauzou předehraný, takže jsem si pár dní volna před srazem nároďáku také užil a byl jsem v pohodě.

Je hokej na mezinárodní scéně skutečně o tolik jiný než ten v extralize?
Vše je rychlejší, hráči jsou techničtější a prostě je to někde jinde. Každý zápas je tak obrovskou školou, člověk sbírá zkušenosti a zjišťuje, v čem musí přidat.

Co vám trenéři národního týmu Vladimír Růžička s Jaroslavem Špačkem nejvíc vytýkali?
Chybí výsledky a z toho se odvíjí i hodnocení trenérů. Všechny tři zápasy jsme prohráli i předtím na Karjale, takže důvody ke spokojenosti nejsou. Ale chválili nás za bojovnost i za herní projev. Zároveň ale podotkli, že budou muset přijít zkušenější hráči.

Znamená to, že šance mladších hráčů, jako jste vy nebo Simon, startovat na mistrovství světa příští rok v Česku výrazně klesají?
To se takhle nedá říci. Není to jen o věku, ale především o výkonech na ledě. Šampionát je ještě daleko a pro mě je nyní hlavní odvádět co nejlepší práci v extralize.

Před reprezentační přestávkou vyhrála rozjetá Plzeň osm z devíti utkání. Nemůže vás pauza přibrzdit, vykolejit?
My věříme, že ne. Před pauzou jsme měli formu, kluci tak mohli trénovat s čistou hlavou a jsme přesvědčeni, že budeme dál vyhrávat.

O druhém vánočním svátku se doma utkáte s Mladou Boleslaví. Což je váš mateřský klub, navíc ten den slavíte dvaadvacáté narozeniny. Jaké to pro vás bude?
Pikantní a dvojnásob napínavé. Dvakrát předtím jsme Boleslav porazili, takže snad nám vyjde do třetice všeho dobrého.

V čem by vás mohla Boleslav zaskočit. Na co si budete muset dát pozor?
Na jejich ofenzivu. V útoku mají rychlé a šikovné kluky. V Mladé Boleslavi nás dokonce předčili v počtu ran, ale my jsme ten zápas se štěstím urvali a vyhráli jsme 2:1. Předtím doma jsme pak byli jasně lepší a slavili vítězství 6:1. A tři body chceme i nyní.

Vánoce bývají pro sportovce zrádné. Přináší s sebou uvolnění a spoustu dobrot. Musíte se krotit?
Ono to nebezpečí není zase tak velké. Volno je jen na Štědrý den, o prvním svátku odpoledne už zase trénujeme a další den se hraje. Hokejové Vánoce jsou krátké.

A jak svátky prožijete?
Lenošením u televizních pohádek. To mám rád. Na Štědrý den budu u rodičů a večer se těším na českou klasiku řízek se salátem.