Oživit své reprezentační schopnosti touží v brněnské Kometě, kam přišel na hostování do konce sezony. „Je to pro mě novinka. Celý život jsem hrál ve Zlíně. Doufal jsem, že se prosadím venku, kde to nevyšlo. Sezonu nemám dobrou, což samozřejmě vím. Teď budu myslet jen na Brno,“ říká pětadvacetiletý centr a zlínský odchovanec.

Sledovala vás Kometa už delší dobu?
Nevím. Měl jsem pořád smlouvu ve Zlíně, takže jsem to neřešil. Jde spíš o otázku pro vedení, jestli mě chtělo nebo ne.

Dala vám Mladá Boleslav na výběr, jestli souhlasíte s přesunem do Brna?
Z Boleslavi jsem neutíkal, ale takové padlo rozhodnutí. Jen jsem neodporoval. Většinou neříkám, jestli chci nebo nechci odejít. Když někde jsem, chci tam hrát, neodporuju.

Očekáváte s Kometou boj o přední příčky?
Určitě to v hlavě mám. I Boleslav měla větší ambice, ale sezona se jí moc nedaří. Samozřejmě vím, že Brno chce jít co nejvýš.

Už víte po rozhovoru s majitelem Liborem Zábranským, co od vás Kometa očekává?
Ano, ale samozřejmě se uvidí podle mých výkonů na ledě. Všechno záleží na mě, jestli si zahraju prvního, druhého, třetího nebo čtvrtého centra.

Je pro vás velká výzva prosadit se jinde než ve Zlíně?
Když to řeknu frází, jde o zkušenost. Ale situaci neberu tak, že se chci prosadit jinde než ve Zlíně. V Kometě se budu snažit jako kdekoliv jinde.

Pro bývalé zlínské hráče občas není jednoduché vydobýt si v Kometě místo. Příklad je třeba Antonín Honejsek. Vnímáte hokej ve Zlíně jako specifický?
Nemyslím si, že je to komplikované, ale když někde vyrostete a žijete ve městě celý život, jste v něm jako doma. Pořád se tak ve Zlíně cítím. Odešel jsem za zahraničním angažmá, které nevyšlo, ale nikde není vyloučené, že se do Zlína nevrátím, pokud se naskytne možnost. Teď jsem první sezonu pryč. Kometa je pro mě třetí klub. Uvidíme, jak dlouho tady vydržím.

Brňané mají zápasy se Zlínem už za sebou. Jste rád?
Proti Zlínu jsem nastoupil už za Mladou Boleslav a první nervozitu jsem si proti němu odbyl. Ani jsem se nedíval na zápasy, s kým se teď Kometa utká. Vím jen, že hrajeme proti Spartě. Na víc jsem neměl čas. Ani jsem se o přestupu s nikým extra nebavil. V noci jsem přijel domů do Zlína a hned ráno zase cestoval do Brna.

Vaše obvyklé číslo 81 je v brněnském klubu obsazené. Jaké zvolíte?
Vezmu si 92. Shoduje se s mým ročníkem narození. Celou dobu hraju s číslem 81, ale hned po příjezdu jsem věděl, že ho nosí Tomáš Vincour. I v národním týmu jsme se setkali a nechal jsem mu ji. Hlavně nikomu nevezmu číslo, když do klubu zrovna přijdu.

Přemýšlíte i o zlepšení formy vzhledem k mistrovství světa?
Na světový šampionát teď vůbec nemyslím. Hraju za Brno, takže chci dojít co nejdál s Kometou v play-off a udělat úspěch.

Sedí vám pozice centra, který zakládá útok a rozdává puky?
Tímto způsobem hraju celý život, ale je mi jedno jestli nastoupím i na křídle. Neřeším to. Hlavně se soustředím, abych pravidelně nastupoval. A je mi jedno kde. Samozřejmě mi nejvíc sedí centr.