Vokoun je z Karlových Varů, kde však hokej za jeho mládí byl spíše amatérský. I proto začal v Sokolově a v dorostu přešel do Kladna, kde s tátou původně zastavili jen na test. Vyzkoušel si ho samotný Jaromír Jágr a doporučil svému otci, šéfovi klubu, aby mu dal smlouvu. 

Vokoun to v Kladně dotáhl až do A týmu a dvakrát s ním došel do semifinále play off, přitom mu bylo osmnáct! 

Přesto byl draftován Montrealem až na 226. místě. Odjel se prát o šanci, jenže dlouho to vypadalo na marný boj. Pomoc přišla z Nashvillu, mladý tým NHL mu dal pořádnou možnost. Vokoun pomohl Predátory vytáhnout mezi špičku a poté se už začal objevovat v reprezentaci. 

Ani tam to neměl na úvod jednoduché, Kanaďané ho v semifinále MS 2003 vyhnali osmi góly z brány. A o rok později v Praze byl u pro národ až tragické prohry se Spojenými státy. Ale také u sladké odvety o rok později ve Vídni, kde Češi došli až ke zlatu.

Velké oslavy tehdy Vokounovi pokazil jeho výrok na adresu provokujícího Kanaďana Heatlyho. Čech se v emocích dotkl jeho tragické autonehody a hned toho litoval. „Oslavy mi to pokazilo,“ přiznal těsně po utkání.

Se spoluhráči si radostně zakřepčil až o pět let později. Tenkrát v Německu čekal už zlato málokdo. Spousta hráčů se dva měsíce po olympiádě omluvila, Jaromír Jágr už pár let nezářil v NHL. Tým prohrál s Norskem i Švýcarskem, kritika se valila. „Jenže měli jsme nejlepšího brankáře na světě,“ usmál se tehdejší kouč národního týmu Vladimír Růžička poté, co Češi vyhrál pět posledních duelů. 

Myslel Vokouna, který ho nikdy nezklamal a Růžička mu za každých okolností věřil. A dělal dobře, co předváděl Vokoun v závěrečných zápasech německého šampionátu, bylo úchvatné a finále s Dream Teamem Rusů vše vygradovalo. 

Vokouna poměrně brzy po slavném šampionátu zastavila vážná nemoc, krevní sraženiny a kariéru musel ukončit dříve než se čekalo. Končilo se však příjemně. „Jsem rád, že mohu odejít se vztyčenou hlavou,“ prohlásil. 

Úplný odchod od hokeje to ale nebyl, na Floridě dodnes trénuje mladíky v místní akademii.