Mnohem lepší vstup do zápasu zapsali hosté. Bylo jen otázkou času, kdy vstřelí první gól. „Ať už hrajeme proti Zlínu nebo nikoliv, na všechny soupeře vždy máme stejný recept, takto jsme se i chtěli prezentovat. Někdy však dostaneme úvodní branku a pak nás to utlumí,“ poukazuje 33letý forvard na druhé až páté kolo, ve kterém Prostějov musel dotahovat.

Hanáci podruhé v sezoně šli do vedení, prosadil se právě odchovanec zlínského hokeje. „Vilém Burian střílel mezi kruhy, viděl jsem, že bych mohl jít pro dorážku. Dobře se to odrazilo, a ačkoliv Hufino (Daniel Huf, brankář Beranů – pozn. red.) po tom možná sahal, tak jsem střelu naštěstí dobře umístil,“ těšilo zkušeného útočníka.

Rostislav Vlach.
Kouč Beranů Vlach o koncovce i úvodu: Ještě jsme byli v autobuse. Co Claireaux?

Domácí na konci úvodní třetiny srovnali díky Mrázkovi, rozhodovat nakonec muselo až prodloužení. Hosté v něm zahodili dvouminutovou přesilovku, pouhých sedm vteřin poté udeřili podruhé. O vítěznou trefu se postaral Roman Vlach. „Vzniklo to improvizovaně. Naznačil jsem střelu, nahrál jsem Tomáši Jáchymovi, který mi to vrátil zpátky. Sice to byla těžká střela, nakonec to ale dopadlo dobře,“ mnul si ruce hrdina středečního večera.

Oba Vlachovy góly byly důležité, oba si je náležitě dokázal náležitě užil. „Po prvním gólu jsem pozdravoval manželku a dceru, dva tři roky se na hokej nedostaly. Druhá branka byla pochopitelně emotivnější, měl jsem z ní větší radost, přeci jen to bylo ubojované vítězství. Že bych se ale nějak extrémně radoval, to nikoliv,“ odmítá 33letý borec.

Hokej se doma moc nevytahuje

Roman Vlach se dvakrát prosadil proti soupeři, který ho vychoval. Proti soupeři, za který v nejvyšší soutěži odehrál přes 350 zápasů. „Ve Zlíně jsem prožil začátky, v klubu strávil určitý čas. Bral jsem to malinko jinak než ostatní utkání, celkově jsem to ale tak speciálně nevnímal. Pro mě na rovinu budou peprnější zápasy proti Vsetínu, ve kterém jsem strávil poslední dva ročníky,“ přiznává útočník, který se na Zimním stadionu Luďka Čajky naposledy představil zkraje roku 2020. Tehdy ještě působil v Pardubicích.

Utkání mohlo být pro něj o to specifičtější, že na střídačce Beranů stál Rostislav Vlach, jeho otec. „Nijak zvláště jsme se ale o zápase nebavili, hokej se u nás moc nevytahuje. Máme teď jiné radosti.“

S jarním nástupem Vlacha staršího na pozici hlavního trenéra Beranů se spekulovalo o tom, zda by jeho syn po konci ve Vsetíně nepřišel do Baťova města. To se ale nepřihodilo. „Osobně jsem chtěl hrát ve Zlíně, této možnosti jsem byl nakloněný. Klub ovšem zájem neměl. Tím to pro mě skončilo,“ přiblížil útočník Prostějova.

Útočník Adam Klapka si letos odbyl také premiéru v dresu národního týmu
Well done, Adam! Mladý útočník Klapka zaujal v Calgary a rve se o šanci v NHL

Ještě se zastavme u konce ve Vsetíně. Roman Vlach byl v loňském ročníku třetím nejproduktivnějším hráčem Valachů v základní části, před něj se dostalo pouze duo Luboš Rob, Vít Jonák. Po sezoně přesto v klubu skončil. „Upřímně jsem to neočekával, včetně play-off jsem nasbíral přibližně 40 bodů. Trenér se i přes finále v podstatě rozhodl obměnit celý mančaft. Skončilo snad 15 kluků. Takový je ale hokej,“ ví dobře Vlach mladší.

Ze Vsetína nakonec zamířil do Prostějova, týmu loňského semifinalisty Chance ligy. „Za prvé je to blízko, stále jsem doma, což je velké plus. Mužstvo to navíc loni i předloni dotáhlo k vyšší příčkám. Znovu má ambice. Dle toho také vypadá mančaft s výborným útokem,“ chválí si přechod na Hanou druhý nejproduktivnější muž Prostějova v dosavadním ročníku Chance ligy.