Abychom byli přesní: pro Bakalu nejde o první kontakt se sportem, už před deseti lety vstoupil do cyklistické stáje Quick-Step. Hokejový klub ve Švýcarsku je ale větší sousto. Není divu, že Bakala do něj nejde sám. Druhým většinovým majitelem má být americko-ruský podnikatel Gregory Finder a mezi menšinovými akcionáři se vyskytuje i jméno bývalého hokejisty Petra Svobody.

Miliardáři a jejich sportovní hračky.Zdroj: Deník 

„Jsme šťastni, že máme nové akcionáře,“ uvedl šéf HC Lausanne Patrick de Preux s tím, že bližší informace klub sdělí na tiskové konferenci v nejbližších dnech. 

Pro šestý tým uplynulé sezony švýcarské ligy jde o cestu k záchraně: klub se už před vypuknutím koronavirové krize dostal do finančních potíží a dluží v přepočtu 360 milionů korun. I to svědčí o tom, že koupě klubu nemusí být cestou k rychlému výdělku. Často to bývá naopak a dá se čekat, že v době rozsáhlých (nejen) sportovních omezení po pandemii se situace zhorší. 

Stačí se zeptat českého magnáta Daniela Křetínského a jeho zkušenosti s fotbalovou Spartou: na Letné utopil odhadem přes dvě miliardy korun. V minulé sezoně sice Sparta vykázala zisk 312 milionů, ale třeba v ročníku 2017/18 utrpěla ztrátu přes 720 milionů.

Bohaté byznysmeny však motivují i jiné věci než vidina zisku. Podle studie, zpracované bankou UBS a poradenskou společností PricewaterhouseCoopers, si miliardáři po celém světě kupují sportovní kluby i z důvodu prestiže či snahy „nahnat body“ u místní komunity. Vlastnictví známého klubu otevírá mnohé dveře.

Přesto jde o risk. „Svým klientům bych řekl, že nejrychlejší cesta, jak se stát milionářem, je stát se miliardářem a pak si koupit sportovní tým,“ uvedl poradce John Matthews, spoluautor zmíněné zprávy. 

Klíčové je, aby obchodně zdatný vlastník získal neméně schopné lidi pro sportovní management. V případě Lausanne a Bakaly by to mohl být právě autor zlatého gólu z Nagana Svoboda, který se po skončení kariéry stal vlivným hráčským agentem. Podle neoficiálních informací do dění v klubu zasahoval už v únoru.