„Materiál na desku jsme dávali dohromady společně. O jednotlivých písních jsme se dlouze bavili, Janis nám dokonce vymyslel hlasovací tabulku, v níž jsme jim přidělovali body, protože cílem bylo, aby nám všem repertoár z alba vyhovoval a aby se nám líbil. Celý proces trval několik měsíců, ale výsledek stojí za to. S odstupem času bych na něm nic neměnil,“ uvedl Pavel Vítek.

Která z písní dostala nejvíc hlasů?
Marian Vojtko:
Myslím, že jsme jednohlasně přijali píseň Píšu vám, v originále Yesterday od Beatles. A taky tu s názvem Vzlétnu jako Fénix.
Pavel Vítek: A do třetice jsme se shodli na písni Měl jsem rád a mám.

Desku jste nakonec nazvali podle songu Láska prý. Co vás k tomu vedlo?
Michal Bragagnolo:
Tuto píseň nejvíc proslavili Peter Dvorský a Karel Černoch, kteří v ní skloubili dva žánry, operu a pop. A protože je naše formace sestavena z operního, popového, swingového a muzikálového zpěváka, napadlo nás posunout ji ještě dál, dát ji úplně jiný rozměr.

Jan Kříž: Takže Láska prý je o tom, že si v ní každý může najít to svoje, co to může znamenat. Pokračování necháme na každém.

Pavel Vítek: A ještě je tam jeden důvod – protože repertoár z této desky je celkově vyzrálejší, potřebovali jsme na ni i jednu trošičku odlehčenější píseň, která by ale taky byla hitem. Nakonec jsme se ujistili v tom, že by bylo fajn udělat právě tuhle, protože jako duet vyzněla dobře, ale myslím, že jako kvartet zní ještě lépe.

Zpěvačka Dasha nahrála s Epoque Quartet album s písněmi Elly Fitzgerald
Dasha: Vrhla jsem se do repertoáru zpěvačky, kterou považuju za vůbec nejlepší

Nazpívali jste i nově objevenou písničku Karla Svobody Pýcha předchází pád, což mnohé překvapí…
Pavel Vítek:
Ono to překvapilo i nás samotné. Nechtěli jsme mít na desce jenom covery, chtěli jsme i původní skladbu, která by byla jenom naše. A Janis si vzpomněl, že při návštěvách v Karlově jevanském studiu slyšel melodie pro filmy a muzikály, které se nakonec z různých důvodů nerealizovaly. Zavřel se tedy na pár dní v archivu a našel mystickou, pompézní skladbu. Existoval jen demosnímek, původně určený pro muzikál Rasputin, k jehož realizaci už ale bohužel nedošlo. Text nám k ní napsal Michael Prostějovský.

Speciálním hostem na albu je Helena Vondráčková, s níž jste nazpívali písničku Davida Fostera Přísahám, že jsem to já.
Jan Kříž:
Ano, písnička pochází z filmu Kouzelný meč a původně měla být už na prvním albu. Je to překrásná píseň, originální první verze od Céline Dion a Andrei Bocelliho byla dokonce nominována na Oscara a oceněna Grammy i Zlatým glóbem. Teď přišel správný čas zařadit ji na naše druhé album, protože Helena Vondráčková ji má ve svém repertoáru s výborným textem Václava Kopty. Je skvělé, že s námi do toho šla, vážíme si toho.

Jak jste si to užili ve studiu?
Marian Vojtko:
Dojížděli jsme do studia Mercury v Rokycanech, takže jsme si museli udělat čas, ale bylo to příjemné. Tím, že to bylo daleko od Prahy, uprostřed lesů, nás nikdo nerušil ani nám nikdo nemohl volat, protože tam byl špatný signál…

Pavel Vítek: Bylo to bezvadné, protože člověk se tam skutečně soustředil na práci, na to, jak chtěl, aby ten který song vyzněl. Taky se cestou v autě dobře rozezpíval a ještě se i něco naučil.

Musíte se vzájemně i dobře bavit…
Jan Kříž:
Kdyby to mezi námi lidsky drhlo, nemohli bychom společně fungovat. Je důležité si ze sebe občas udělat i legraci, což my umíme a neurazíme se, jsme kolegové z divadla, známe se spoustu let, takže si to spolu umíme užít.

Aspoň ta sranda nás drží při životě, soudí Jiří Stivín
Některé věci člověk neovlivní. Ale neměl by být úplný blbec, říká Jiří Stivín

S deskou Láska prý jste teď na koncertním turné, zároveň tu ale máme advent, takže se lze těšit i na písně vztahující se k němu?
Pavel Vítek:
Určitě, program přizpůsobujeme ročnímu období. Během adventu zařazujeme Purpuru, Ave Maria a další sváteční skladby. Nemůžeme vynechat ani písně jako Mně sílu dáš, To je ta chvíle nebo Jdi za štěstím. Celkově jsme repertoár začali obměňovat ve jménu aktuálního alba, abychom publiku namixovali to, co má rádo, ale taky „ochutnalo“ něco nového.

Marian Vojtko: Někdy je to docela náročné, protože koncertů je hodně, za což jsme samozřejmě rádi. Naštěstí máme tu dobrou partu, Pavlíček má dobrou slivovici, takže si v zimních časech dáme něco do čajíčku, abychom neonemocněli. Prosinec je přece jen měsíc, kdy ve vzduchu lítají nejrůznější bacily, takže je potřeba dávat na sebe prostor.

Už přemýšlíte, jaké bude další vaše album?
Michal Bragagnolo:
Zatím je na to čas, ale myslím, že máme neomezené možnosti, před ničím nezavíráme dveře. Na příštím albu by mohlo klidně jít o rockové balady, kterých je tolik! Nebo o filmovou hudbu, která ještě nebyla pěvecky ztvárněná. Uvidíme, co nám budoucnost přinese.

Koncerty:
29. 11. Šumperk
6. 12. Vyškov
7. 12. Zbýšov
8. 12. Kutná Hora
11. 12. Jaroměřice nad Rokytnou
12. 12. Rájec-Jestřebí
14. 12. Ústí nad Orlicí
15. 12. Praha
16. 12. Kostelec nad Orlicí
18. 12. Fulnek
19. 12. Třinec