Houslista, skladatel, aranžér a dirigent André Rieu získal titul Král valčíků už zkraje 90. let, kdy se rozhodl specializovat na lehkou klasiku, hlavně vídeňskou salonní hudbu let dávno minulých.

Díky ní je tento Holanďan (64) jedním z nejúspěšnějších zástupců svého žánru… Prodal přes 35 milionů desek i DVD, má 411 platinových a 171 zlatých desek a na facebooku přes 1,5 milionu fanoušků. Muž, jehož koncerty navštívilo přes milion fanoušků, víc prozradil v novém rozhovoru.

Vracíte se do O2 Arény v Praze s Orchestrem Johanna Strausse na jednu noc. Co můžeme čekat?
Zahrajeme nový program s novou hudbou. Je radost připravovat novou show, vybírat program pro turné Láska v Benátkách, jak se jmenuje i nové album u Universal Music. Chci přinést do Čech krásu, vášeň a teplo Itálie. Zazní známé italské melodie, ale i valčíky, hudba z filmů, oper a operet. Připojí se Berlínští komediální filharmonici (The Berlin Comedian Harmonists), máme i řadu sólistů z celého světa. Večer vyvrcholí velkou oslavou. Doufám, že budete tančit a zpívat a tleskat s námi. (A vstupenky ještě jsou poznámka autora).

Ta kouzelná noc

Váš koncert zde byl vyprodán, jak vnímáte pražské publiku?
Byla to kouzelná noc, úžasná! Koncert v Praze byl jedním z nejkrásnějších, na kterém jsme kdy hráli. Nikdy předtím jsem nezažil publikum, které by s námi zpívalo tak nadšeně a ze srdce.

V jakých městech světa nejraději vystupujete? Co jste si myslel o Praze?
To jsou těžké otázky! Jako byste se ptal, které ze svých dětí máte nejraději. Dost cestuji světem, ale bohužel jediná místa, která vidím, jsou letiště, hotely a haly, kde vystupuji. Zřídkakdy mám čas si město projít a užít si atmosféru, ve dnech vystoupení dodržuji přísný režim. Místo vystoupení vnímám skrze publikum, a to bylo v Praze fantastické. Doufám, že budu mít čas vidět z Prahy i Staré město, Karlův most… A možná se vrátím a strávím zde dovolenou.

Hrajeme srdcem

Proč vám na show často lidé vstanou, tančí, zpívají s vámi?
Je to víc věcí dohromady. Každý večer hrajeme svým srdcem a pečlivě volíme program. Dotkne-li se píseň mého srdce, dotkne se i vašeho. Na jevišti se snažím komunikovat s publikem a zapojit ho. Žertuji, pobízím k tanci … Nevnímám sebe jen jako houslistu, ale i jako dirigenta a baviče. Klasická hudba je krásná a může být i zábavná. Můj orchestr je veselý, dost se nasmějeme. Obléká krásné šaty a atmosféra je jiná než na typických koncertech klasiky.

Co děláte, nejste-li na cestách?
Několik hodin denně hraju na housle, připravuji album, zkouším s orchestrem, hledám nový repertoár. Komponuji se svým prvním houslistou Frankem Steijnsem. Pracuji ve studiu, pomáhám s TV pořady a s vydáváním DVD, navíc jsem i podnikatel… Ve volném času hodně sportuji, vařím a trávím čas s rodinou.

To nejromantičtější

Vaše nové album Láska v Benátkách je sbírka řady italských hitů jako O sole mio, Mama, Volare, That's Amore…
… Tiritomba, valčík J. Strausse Lagoon Waltz, Toselliniho Serenáda či známá Barcarola od Offenbacha…Ano, vybírám si nejkrásnější a nejromantičtější italské melodie.

Příští rok to bude 40 let, kdy jste ženat. Co nejromantičtějšího jste pro svou ženu udělal?
Má žena je nejdůležitější osoba mého života. Bez ní bych nebyl, co jsem. Hluboce se mne dotklo, když před lety napsala můj životopis „Moje hudba, můj život". Jako dárek jsem jí dal náhrdelník s přívěskem ve tvaru zlaté knihy, ve které byla vyryta obě naše jména. Vnímala to jako velmi romantické gesto. Během léta milujeme, můžeme-li se spolu posadit u řeky Maas a sledovat labutě, které tam žijí.

Už jste pro ni složil skladbu?
Na novém albu jsou tři skladby, věnované Benátkám „La Gondola", „Bella Tarantella" a titulní Láska v Benátkách. A ty jsou věnovány jí. Oba milujeme Itálii, to nejromantičtější místo, co znám. Jednou ročně tam jezdíme na dovolenou. Marjorie, má žena, mluví plynně italsky.

Já a Král valčíků?!

Vaše přezdívka je Král valčíků…
(smích) Ano! Ačkoliv existuje pouze jediný král valčíků, a to je Johann Strauss.

Odkud se vzal valčík a proč je tak výjimečný?
Nejsem muzikolog, ale zde je ve zkratce příběh: Valčík se stal slavným ve 2. polovině 19. století. Vznikl z menuetu, což byl tanec, kdy se tančilo daleko od sebe. Když pak přišel valčík, bylo to šokující. Držet dámu v náručí a točit jí dokola, až sotva popadala dech, to byl skandál! Ale rodina Straussů byla ve své době jako popové hvězdy.

Proč jste valčík volil jako svou charakteristickou melodii?
Otec byl dirigent, často jsme chodili na jeho koncerty. Jednou po Mahlerovi a Beethovenovi dal jako přídavek Na krásném modrém Dunaji. Bylo to kouzelné. Atmosféra se změnila, lidé jen zářili. Uvědomil jsem si, jak silná je ta hudba. V dobrém valčíku nejprve objevíte radost a melancholii, lásku i smutek. Je to zrcadlo života, což vidím každý večer, když přede mnou obecenstvo vstane a tančí.

…a vy hrajete na stradivárky, že?
Ano, byly vyrobeny v roce 1732 v Itálii. Je to jeden z posledních kusů, které Stradivary vyrobil. Hrával jsem na jedny z roku 1667, byly jeho první, ale byly pro mne malé, tak jsem je dal dívce z Korey. Jeho nástroje se liší velikostí, ty dříve vyrobené jsou menší než pozdější. Miluji tento nástroj, připomíná mi hlas operní zpěvačky Marii Callas velmi vřelý a vášnivý.

Jaký druh hudby posloucháte ve svém volném čase?
Rád bych vás překvapil, ale jako mnoho hudebníků, denně obklopených hudbou, ve volném čase hudbu neposlouchám. Když zrovna nepřipravuji nové album… To pak trávím čas poslechem hudby, jako v nedávné době té italské pro CD Láska v Benátkách.

Žena mě zasvětila

Mohl byste jmenovat jeden či dva hlavní vlivy na váš život?
Ó, to je jednoduché. Nejdůležitější je má manželka, jsme spolu 39 let. Vždy jsem snil, že bych si našel někoho, s kým bych sdílel osobní i profesní život. Když jsem byl mladý, zasvětila mne do spousty krásné hudby: ABBA, opereta, pop music, muzikály atd… Kdysi jsme doma poslouchali Bacha, Bartoka, Beethovena, i ti jsou samozřejmě skvělí. Ale Marjorie mi otevřela jiný svět. Druhou inspirací byla má učitelka houslí, osmnáctiletá blondýna. Bylo mi pět let a okamžitě jsem se do ní zamiloval, tak jsem dost cvičil, abych na ni mohl dělat dojem.