První album Anety Langerové bylo nesourodou směskou, druhé popovým klonem nápadů producenta Jana Muchowa. Do třetice, pod dohledem producenta Martina Ledviny (dříve pracoval mj. pro Lenku Dusilovou), se někdejší SuperStar snaží o ucelenější, přímočarý pop-rockový zvuk a naléhavější „písničkářské“ výpovědi.

Ovšem dostává se do míst, která už dříve a zajímavěji ukázala třeba právě Dusilenka. Filip Horáček, jeden z autorů písní, pochopitelně nemůže zapřít svůj autorský rukopis: jeho texty a hudba tak ovšem odkazují ke skladbám, které napsal pro Annu K.

Anetiny autorské počiny zůstaly na půl cesty

Je dobře, že se zpěvačka snaží prosadit i autorsky. Ovšem její pokusy zatím vyznívají poněkud naivně a zaměnitelně. Tříakordový refrén písně Amor irituje nekonečným opakováním. Texty plné klišé „křídel andělských“, jakkoliv pro autorku představují hluboce osobní výpověď, by odpovídaly spíše středoškolské kapele. Jedinou zajímavější skladbu Jedináček dodal Oskar Petr.

Samotná produkce alba přitom odsudek nezaslouží. Martin Ledvina osvědčil obvyklou profesionalitu. Desku zdobí řada výborných muzikantů, třeba violoncellistka Dorka Barová z TaraFuki nebo jazzový klávesista Jakub Zitko (člen kapel NUO, S.O.I.L. či Blues Session). Čert ví, proč i přesto vyzní deska tak jednotvárně a schematicky.

Na počtvrté to vyjde?

Aneta Langerová zůstává i po třetím albu příslovečnou jednookou královnou, která vynikne pouze v pop-rockovém království slepých. Zvláště když se Lenka Dusilová chvályhodně pustila do zajímavějšího zvukového hledačství a Anna K mlčí. Snad se Langerové podaří zužitkovat nesporný pěvecký a jen pomalu se rodící autorský talent napočtvrté?

Aneta Langerová: Jsem

Sony Music, 46:49 minut

TOMÁŠ S. POLÍVKA