Barbora Swinx, dříve Barbora Mindrinu umí mikrofonem a svým tělem zacházet. Nebojí se pohybu, který k její muzice patří. Dovede se vizuálně krásně spojit s doprovodem. Klavírem i kontrabasem. Posluchač zatouží poznat víc:

U zrodu pěvkyně stála skvělá řada jičínských kantorů, na které si i my, pamětníci rádi vzpomeneme. Začíná paní učitelkou Ludmilou Jiřičkovou. Pokračuje Zdenou Svobodovou, sbormistryní Ivanou Hanzlovou, Jarkou Komárkovou. Je tam i pan ředitel Roček. U paní šéfky ZUŠ zní slova jako světlej okamžik a že to musí jít od srdíčka.

Pak ji řekli, a to ještě nebyla zpěvačkou: „Je málo violistů, máte dlouhé prsty, půjdete na violu. Tak se v Teplicích na konzervatoři narodila violistka. Hrála v orchestru tu svou violu, ale uvnitř slečny Barbory byla zpěvačka. Ta chvíle přišla a byl to swing a šanson, i další žánry. Ale v jičínském Porotním sále zněla taky americká koleda, otextovaná Martinou Komárkovou. „Když mi Martina vrátila text, byla jsem zaskočená. Ta paní to píše přímo na mě." K tomu Martina pravila: já jsem si myslela, že to píšu o sobě. Tak se narodila spolupráce mezi zpěvačkou a textařkou.

Pokračování: „Poslala jsem Martině svůlj životopis. Druhý den přišel text s poznámkou, že je to o mně i o ní." Víc nechce zpěvačka prozradit. Kde a kdy píseň zazní, tak to v téhle branži chodí.

Jak je to tedy s violou a violistkou? „To nikdy nevíte, zda co vystudujete, je to pravé. Ale studium violy a následné hraní způsobí že zpěvák líp intonuje. Má větší prostorovou představivost. Když mluvíme o práci, nejen muzikantské, poví zpěvačka své krédo: „Nic není chyba, co uděláme. To je jenom cesta. Zkoušíte, jestli to vyjde. Nevadí, že ne. Je to zkušenost."

Barbora pobyla v Německu, v Řecku. Tam byla to láska. První dojem fascinující. Velká rodina. Nakonec – nakonec matriarchát se vším všudy. Konec.
Co čtete? Je zvyklá zpěvačka na takovou otázku? Paulo Coelho: Alchymista. Poslouchá v autě jako audioknihu.
Kde je nejvíc doma? V Jičíně.
„Doufám, že v článku vyjdu jako slušné děvče." Směje se nahlas. Upřímně.       Bohumír Procházka