Osud čtyřiasedmdesátileté rodačky z Michiganu nepatří k těm nejjednodušším. Kdysi dávno, v roce 1962, natočila úspěšný singl My Man Hes A Lovin’ Man. To se ještě jmenovala Betty Jo Haskinsová, ale říkala si podle jedné své kamarádky Betty LaVett (což později změní na originálnější Bettye LaVette).

Brzy se dostala do hledáčku šéfa Atlantic Records, který jí domluvil turné s takovými talenty, jako byl soulový velikán Otis Redding.

S lahví pod stolem

Působila v revui Jamese Browna, nahrávala v legendárním studiu Muscle Shoals v Alabamě. V polovině sedmdesátých let se naladila na vlnu diskorytmů. Počátkem let osmdesátých se dostala pod křídla firmy Motown, odkud vzešli Jackson Five či Marvin Gaye. Se skvělou figurou a krásně „nemocným“ hlasem, poznamenaným nedomykavostí hlasivek, se jí podařilo prorazit i na Broad-wayi. Pak se ale něco zvrtlo.

S jedním francouzským producentem natočila pro Atlantic desku Child Of The Seventies. Zpěvačka cítila, že by ji právě tohle elpíčko mohlo přinést opravdovou slávu. Jenže firma nejdřív dala nahrávku k ledu a pak ji ztratila. Respektive se myslelo, že pásky zničil požár. Když Bettye LaVette zjistila, že ze zasloužených vavřínů nic nebude, něco se v ní zlomilo. „Zalezla jsem si s flaškou pod stůl a schoulená tam hořekovala,“ přiznala se.

Osvícený muž

Trvalo další dvě dekády, než si svět nevtíravé divy zase všiml. Chtělo to ovšem osvíceného muže jménem Joe Henry, což je mimochodem švagr Madonny (vzal si její sestru Melanii). Henry patří spolu s Danielem Lanoisem a Rickem Rubinem k trojici zvukových kouzelníků, kteří pomocí nesmírně intenzivního, a zároveň intimního soundu vzkřísili řadu zdánlivě odepsaných rockerů, countrymanů a soulmanů. Včetně Solomona Burkea, Toma Pettyho nebo -  což je neslavnější případ - muže v černém Johnnyho Cashe.

Černé hlasy

Se svéhlavou Bettye LaVette udělal Joe Henry krátký proces. Přiměl ji nazpívat písně z pera výrazných autorek od Fiony Apple přes Sinéad O’Connor až po Joan Armatrading. Výsledkem bylo mimořádné album I’ve Got My Own Hell To Raise, vydané roku 2005 u nezávislého labelu ANTI-, pod nějž spadá například Tom Waits.

O dva roky později následovalo CD The Scene Of The Crime, na kterém zpěvačku doprovázela skupina Drive-By Truckers. Na albu Interpretations: The British Rock Songbook si Bettye pohrála s repertoárem Johna Lennona, George Harrisona a dalších anglických klasiků. Předloni zase na cédéčku Things Have Changed svérázně přetvořila songy Boba Dylana.

Na novém albu Blackbirds vzdává hold „černým“ hlasům. Diana Ross, Martha Reeves, Aretha Franklin… Ty všechny ji v kariéře předběhly. A Bettye teď vrací úder.