Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Písničkář Michael Bystrov: Na všechny chytré řeči, i vlastní, se snažím kašlat

Zvičina /ROZHOVOR/ - V rámci kulturního programu Lázní pod Zvičinou vystoupil v neděli písničkář Michael Bystrov. Hudební publicista, překladatel autobiografií předních hudebních hvězd jako jsou Beatles, Pink Floyd, Led Zeppelin a dalších, je také uznávaným spisovatelem. Pátrá po osudech známých písní, které zaznamenal ve dvou knihách s názvem Příběhy písní. Zatímco jeho literární tvorba je známá, o tom, že je také vynikající písničkář, se ví méně. Je členem sdružení Osamělí písničkaři, jejichž patronem je Jan Burian.

5.8.2013
SDÍLEJ:

Michael BystrovFoto: Archiv deníku

Jste autorem knih o hudbě i hudebních recenzí. Jde to dohromady s vlastní hudební tvorbou?
Jak kdy a jak co. Přemítání o hudebních dějinách, povědomí o tom, co bylo nejen v roce 1970, ale i 1870, určitě pomáhá. Můžete si hrát s žánry, ale i s obsahem. Na druhé straně není větší nebezpečí, než když se s tím, co znáte a co máte rád, začnete srovnávat. To jste pak na nejlepší cestě k naprosté tvůrčí paralýze. Já jsem nejdřív hrál a skládal a až potom jsem vzhledem k rodinné anamnéze začal psát do novin. To, že jsem se prosadil jako novinář, je trošku pech, ale dá se to přežít. Stejně nemám rád, když je někdo moc lehko zařaditelný. Láska k muzice a poezii mi pomáhá při rozhovorech – dotyční vidí, že vím, o čem mluví, a jsou otevřenější. Recenze nepíšu, abych někoho popravil, uvědomuju si, že deska se dělá rok a článek jen pár hodin. A když se potom sám věnuju muzice, snažím se na všechny chytré řeči, včetně těch vlastních, vykašlat. Umělec, myslím, nemá řešit, jaký je jeho historický význam, ten má po sobě hlavně něco nechat, a ať si to pak přeberou jiní. Ne nadarmo říká Ivan Wernisch, že básník musí být trochu blbec. Na rozdíl od novináře, podotýkám.

Co bylo dřív – psaní o hudbě, nebo vlastní tvorba?
Novinařinu mám v genech, vyrůstal jsem doslova po redakcích, ale sám jsem do toho dlouho odmítal spadnout. Viděl jsem, jak to chodí, a fakt jsem se bál takhle skončit. Kdežto poezii nebo hudbu jsem si přál dělat odmalička. Ale zase mi poměrně dlouho trvalo, než jsem dosáhl určité úrovně. Na kytaru jsem se naučil, když mi bylo dvanáct, s žurnalistikou koketuju od sedmnácti, kdy jsem elévoval v Českém rozhlase. Pak přišly Lidovky, Hospodářky, Respekt, Deník, Reflex… Ale paralelně s tím jsem pořád muzicíroval. Zásadní pro mě bylo setkání s mým někdejším učitelem na Ježkárně, bluesmanem Jirkou Šlupkou Svěrákem. Tam někde jsem se začal opravdu snažit.

Mezi vaše vzory patří Bob Dylan. Čím vás oslovuje?
Já už ho teď tolik neposlouchám, snažím se odstřihnout od nálepky dylanologa, která se mě drží jako klíště. Je ovšem pravda, že mi pořád umí spravit náladu. Líbí se mi, že se v jeho písničkách – jak pravil Jerry Garcia – dá procházet, že se do nich hodně vejde. Všimněte si, že základ Dylanova úspěchu je v jeho frázování, v tom, jak staví věty a co všechno do nich narve. Na mém oblíbeném albu Time Out Of Mind je v každé skladbě co verš, to začátek další, nikdy nenapsané písně. Mám rád jeho drajv, který je zcela nefolkový, jeho bluesové cítění a, na rozdíl od mnoha posluchačů, i jeho hlas. Jak sám o sobě zpívá: „I've got the blood of the land in my voice."

Píšete o osudech a historii známých písniček, které jsou často brány jako lidové. Který osud vás zaujal nejvíc?
Mě často nezaujme ani tak osud, jako spíš ta cesta, kterou se musíte proklestit, abyste se dostal k jádru. O Příbězích písní se říká, že se čtou jako detektivky. To je přesně efekt, kterého jsem chtěl dosáhnout: aby čtenář musel obracet další a další stránky. Osobně vždycky podstupuju dvojí dobrodružství – nedřív se mačetou prosekávám k pramenům, a pak to zase skládám dohromady jako Hercule Poirot. Nemůžu si vybrat, co mě zaujalo nejvíc: snad když jsem zjistil, že píseň My Bonnie byla napsána v moderní době tak, aby vypadala jako stará lidovka, nebo když se ukázalo, že na jednom ostrově zřejmě dosud existují zbytky lodě John B., nebo když jsem pochopil, jak to doopravdy bylo s kanonýrem Jabůrkem… Je toho moc.

Autor: Bedřich Machek

5.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

KROMĚ ŠTĚDRÉHO DNE je Stezka korunami stromů otevřená po celý rok. Její údržba probíhá každé ráno.
6

Stezka krkonošskými korunami je návštěvnický hit, otevírá i v zimě

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT