Colbie Caillat: Breakthrough

Čtyřiadvacetiletá „dívka s kytarou“ z Malibu v Kalifornii ví, co zazpívat, aby zapůsobila na opačné pohlaví. Její písničky na hranici popu a folkrocku jsou úhledné a uvolněné jako ona sama, ale nic víc v nich není. Možná to stačí k tomu, aby za ní pár mládenců ochotně nosilo po pláži surfové prkno. Snad je to ideální muzika k letní projížďce na kole s discmanem. Ale proč to poslouchat celou hodinu, když si člověk může pustit nové Pearl Jam? Název svého druhého alba Breakthrough (Průlom) myslela Colbie Caillat jistě ironicky.
(Universal Republic)

Colbie Caillat


Bedřich Smetana: Libuše

Bedřich Smetana svou Libuši, kterou původně nesložil pro operní scénu, ale jako „tableau“ k očekávané korunovaci českého krále, nikdy neslyšel. V období mezi jejím vznikem v roce 1872 a definitivní premiérou v roce 1881 u příležitosti slavnostního otevření Národního divadla geniální autor ohluchl a další díla už musel komponovat jen pomocí hudby uvnitř sebe. Na kompaktním disku nyní znovu ožívá reprezentativní nahrávka této opery o třech dějstvích z roku 1966, kdy ji na svých prknech inscenovalo Národní divadlo v Praze se sólisty Naděždou Kniplovou (Libuše), Václavem Bednářem (Přemysl), Zdeňkem Kroupou (Chrudoš) a Ivo Žídkem (Šťáhlav).
(Supraphon)

Bedřich Smetana


The Big Chris Barber Band: Barber At Blenheim

Nenápadná legenda tradičního jazzu, která se nedávno inkognito zastavila v Praze, aby si zajamovala na narozeninovém koncertu trumpetisty Josefa Krajníka, letos přichází s živou nahrávkou z paláce Blenheim - honosného rodiště Sira Winstona Churchilla poblíž Oxfordu. Bezmála osmdesátiletý trombonista a kapelník Chris Barber stál spolu s Mr. Acker Bilkem na počátku britského jazzového revivalu. Lonniemu Doneganovi pomohl vytvořit styl zvaný „skiffle“, jenž kdysi inspiroval tisíce mladých kapel včetně Beatles. A na počátku šedesátých let pozval do Anglie první americké bluesmany, což mělo za následek tzv. britskou bluesovou invazi. Sám zůstal věrný neworleanskému dixielandu à la King Oliver, který možná působí staromódně, ale šlape jako nejnovější hodinky.
(Chris Barber Collection)


Chris Barber


Nelly Furtado: Mi Plan

Jedna z hvězd současného popového nebe se rozhodla své čtvrté album natočit ve španělštině. Její portugalsko-kanadský původ ji k tomu ostatně předurčuje. Když Nelly Furtado před devíti lety získala Grammy za svůj lehkonohý singl I’m Like A Bird, byla to po zatěžkaných výpovědích folkrockových písničkářek vítaná změna. Dokonce se zdálo, že se znovu potvrdí stará pravda, že v jednoduchosti je krása. Nellyinu novou desku Mi Plan však bohužel charakterizuje už jen ta jednoduchost - což je s podivem, když uvážíme, kolik známých jmen jí s ní pomáhalo. Alejandro Fernandez, Julieta Venegas, Mala Rodriguez a další hvězdy latin popu zde tak trochu promarnily šanci, kterou jim jinak sympatický crossoverový projekt nabízel.
(Universal)

Nelly Furtado



Nejlepší rock’n’rolly všech dob

Dát vedle sebe české a originální anglické verze notoricky známých rokenrolů je vskutku odvážné. A nelze říci, že by z toho tuzemští interpreti vyvázli se ctí. Přitom stačilo sestavit kompilaci z mnohdy půvabných pokusů našich zpěváků přiblížit se Americe, a všichni ti Jerry Lee Lewisové, Bill Haleyové a Little Richardové u toho vůbec nemuseli figurovat. Sice by se pak CD nesmělo jmenovat Nejlepší rock’n’rolly všech dob, ale zase bychom mohli mít pocit, že co je české, to je malé, ale naše. Takhle si spíš říkáme, jaký divný přízvuk má ten Pavel Bobek oproti Buddymu Hollymu a proč se vlastně Karel Zich snažil tak moc znít jako Elvis. Na druhé straně je fér zmínit, že Gottův Trezor nebo Chladilova Zlá noc s textem Jiřího Brdečky se pořád poslouchají líp než leckterý zámořský megahit.
(Universal)

Rokenroly