CD Tipy VIII: Recenze pěti alb

Jiří Šlitr - Jiří Suchý: Největší hity 2

Druhá část výběru toho nejlepšího z tvorby protagonistů divadla Semafor, skladatele Jiřího Šlitra a textaře Jiřího Suchého, nabízí kromě dobře známých melodií i několik těžko dostupných nahrávek. Docela zapomenutý je hned úvodní Pověrčivý uzenář z roku 1959. K málo hraným písničkám patří i Plná hrst, Slavná obhajoba nebo Krokodýl - tato skladba sice vyšla v Šlitrově podání, ale bohužel až po jeho smrti. Najdeme tu pokusy o vážnější styl (Na vrata přibili můj stín), zhudebněnou detektivku (Podivná hodina v Los Angeles) i akustické šansoniérství (Dobré rady). Příjemným překvapením je také Surrealistická krajina s poměrně odvážnou narážkou na „Alexandrovův ragtime band“.
(Supraphon)

Marie Rottrová: Stopy

Jedna z největších stálic české populární hudby vydává další řadové album. Písničky na něj vybírala převážně ze svého šuplíku, který naštěstí stále přetéká kvalitním materiálem. Našla zde například jemnou skladbu Žaluzie, kterou jí kdysi věnovala Zuzana Navarová, nebo dva staré texty Jaromíra Nohavici, jenž začínal jako její dvorní spolupracovník. Melodie k těmto písním (Čaje o páté a Stín v záslonách) mimochodem složil první manžel Rottrové Vlastimil Kučaj. Deska má folkrockový ráz, narozdíl od předchozích projektů se skupinou Neřež však více inklinuje k popu. Také je překvapivě krátká, což alespoň leckoho donutí, aby si ji pustil znovu.
(Universal Music)

Infinite Quintet: Speak Slowly

Jazzová kapela Infinite Quintet vznikla před třemi lety na půdě pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka. Její členové působí na domácí i zahraniční scéně v nejrůznějších sestavách –kontrabasista Petr Dvorský příležitostně vystupuje v úspěšném triu s Emilem Viklickým a britským písničkářem Jamesem Harriesem, saxofonista Petr Kalfus hrával s Yvonne Sánchez a trumpetista Miroslav Hloucal koncertoval s nedávno zesnulou hvězdou černošské hudby Hiramem Bullockem. Repertoár mladých sólistů z „Ježkárny“ tvoří skoro výhradně vlastní, autorské kompozice. Posluchačsky náročné CD Speak Slowly patří v moderním českém jazzu k podobným objevům jako Vertigo Quintet nebo Zeurítia.
(Animal Music)

Chuck Prophet: Let Freedom Ring!

Kalifornský písničkář a producent Chuck Prophet patří k té linii alternativního folkrocku, jemuž se říká „americana“. Přestože se do komerční náruče nijak zvlášť nehrne, jeho písničky už začínají zpívat hvězdy: Solomon Burke, Peter Wolf, Lucinda Williams, Aimee Mann a další a další. Když se před několika lety představil návštěvníkům řevnického festivalu Blues v lese, přivezl si s sebou pro změnu bubeníka Boba Dylana. Chuck Prophet je prostě takový tichý trumf, jenž každou novou deskou sám sebe přebíjí. Jeho aktuální CD Let Freedom Ring! (natočené v inspirativním Mexico City) se opět se pohybuje na pomezí garážového bigbítu a rokenrolového soulování à la Springsteen, nicméně o kytarovém sóle v úvodní písni jeden recenzent napsal, že jde o „bezbožný sňatek Keithe Richardse s Tomem Verlainem“.
(Cooking Vinyl)

Miro Žbirka: Empatia

Dlouho připravované album populárního slovenského zpěváka, žijícího v Praze, je na světě. Na slovu „empatie“ zde zřejmě hodně záleží, alespoň podle charakteru jednotlivých písní, které jsou osobními, a přece nedrásavými výpovědmi o normálním člověku v nenormálním světě. Emoce pustí Miro Žbirka z otěží až v předposlední skladbě Kút, jejíž název dostatečně sděluje, co tento nenápadný hitmaker ve vypjatých chvílích hledá. Takovým koutkem, kam se dá utéct, když je zle, je vlastně celá deska. Někomu snad může přijít – jako ostatně celá Žbirkova tvorba – trochu málo naléhavá, ale jiným bude právě tento rys imponovat.
(Universal Music)