Smokie byli v sedmdesátých letech v Československu extrémně populární. Jak si vysvětlujete tuto popularitu za železnou oponou?
Neumím si to vysvětlit. Hráli jsme v Československu v roce 1983 a několika městech v tehdejší východní Evropě. Mne pak třeba překvapilo, když jsem poprvé v devadesátých letech přijel do Moskvy, jak jsem byli populární v Rusku, to jsem vůbec netušil. Stále občas hraju v těchto zemích a lidé písničky znají. Možná byly naše desky na černém trhu. Je to hezké a mám z toho radost!

Jaký je váš vztah se členy Smokie? Je nějaká šance v opětovné spojení kapely?
Ne, o návratu Smokie nemůže být řeč. Je pravda, že někdy před deseti nebo spíš dvaceti lety to jednou proběhlo. Ale teď už o tom nikdo neuvažuje. Dovolím si říct, že k tomu nikdy nedojde. Nevídáme se příliš často, ale jinak máme dobré a přátelské vztahy. S Petem se vídáme častěji. S ostatními se občas potkávám na letištích.

Můžete srovnat období, kdy byli Smokie na vrcholu, a dnešek?
Všechno je jinak, muzika je volně dostupná, stahuje se, streamuje. Neexistují vlastně labely, takže s muzikanty nikdo nepracuje, nikdo do nich dlouhodobě neinvestuje čas a peníze. V 60. a 70. letech, když byl někdo opravdu dobrý a mělo to potenciál, dostali jste od labelu kontrakt a mohli jste pracovat. Dneska to tak není, a i když třeba podepíšete smlouvu s nějakým labelem, neinvestuje do vás dlouhodoběji, jako to bylo dříve, třeba u Pink Floyd, kde obrovský úspěch přineslo až čtvrté album. Tohle už se opakovat nebude. Hudební byznys se prostě zcela změnil.

Myslíte, že spíše pozitivně, nebo negativně?
Podle mého negativním způsobem. Je hezké, že lidé mají rychlý přístup k hudbě, můžou si skoro všechno stáhnout, ale na druhé straně tady není čas, prostor a finance na to, aby se skutečně velký talent mohl pořádně rozvinout. Je to zcela jiný způsob, jakým dneska musejí muzikanti pracovat, stále využívat hodně sociální média atd. Upřímně řečeno jsem rád, že nemusím začínat v dnešních podmínkách.

Posloucháte nějaké současné interprety? Můžete někoho doporučit?
Vyloženě doporučit asi ne, ale poslouchám rádio, většinou když řídím auto, a myslím, že je pár dobrých zpěváků, zpěvaček i kapel. Třeba Ed Sheeran je skvělý.

Vidíte, to jste se docela trefil, příští rok vystoupí v Praze na letišti v Letňanech, což je jeden z největších prostorů v zemi.
Viděl jsem jeho show v televizi a bylo to výborné. Určitě je dost dobrých umělců, ale jsou to jiné časy a jiná atmosféra. Doba, když jsme začínali, tedy v roce 1969 a pak celá sedmdesátá léta, všechno bylo úplně jiné.

Řekněte něco o vašem turné. Jaké songy budete hrát a kdo s vámi bude na pódiu?
Na koncertě zazní hitovky z časů Smokie i pozdějších, i věci z aktuálního alba. Mám štěstí, že mám vedle sebe skvělou kapelu, kde si všichni rozumíme muzikantsky i lidsky. V jejím čele je vynikající kytarista, můj krajan Geoff Carline. Na kytaru hraje a se mnou zpívá také Michelle Plum, která vystupovala například s Chumbawambou. Jsou tam skvělí muzikanti i z dalších zemí. Hrát s nimi je radost, moc se těším.

Které tři vaše songy by neměly být zapomenuty?
Hohó, no to je teda pěkně těžká otázka! Se Smokie to byl první singl Light of Love, tam se všechno podařilo, jak jsme chtěli. Je to do dneška moje oblíbená nahrávka. Věci, jako jsou třeba Living Next Door To Alice, mne tak moc neberou, OK, byl to velký úspěch, ale nebylo to o nás, o směru, kterým jsme chtěli jít. Don't Play Your Rock 'n' Roll to Me a další dvě tři pecky z prvního alba byly taky fajn. Z mé pozdější práce mne baví víc písní, ale nemám nějaké vyložené favority.

Co si zpíváte ve sprše?
Chacha. Tam obvykle přemýšlím o tom, jak se pořádně umýt, ale někdy o refrénech písniček, když zrovna skládám. Tak si možná někdy i zazpívám.

Vídáte se někdy se Suzi Quatro?
Neviděl jsem ji dlouho, nějakých pět let. Vlastně se potkáváme jen tehdy, když nás pořadatelé pozvou na stejný festival. Žije myslím někde v jižní Anglii, ale moc se nevídáme.

Existuje ještě někdo, s kým byste chtěl nazpívat duet?
O tom nepřemýšlím, ale kdyby chtěl někdo s velkou fanouškovskou základnou v USA, třeba Taylor Swift, tak proč ne? Umím si představit i spolupráci s Rodem Stewartem nebo Bryanem Adamsem. Ale nijak se tím nezabývám, nepřemýšlím o tom a žádné duety neplánuju.

Brexit ano, či ne?
Jsem někde uprostřed. Někdy si myslím, že jo, protože mám pocit, že Evropský parlament a celá evropská administrativa jsou příliš ztěžklé a direktivní, snaží se všem diktovat a rozhodovat o tom, co je správné a co ne… Na druhou stranu je brexit dobrý pro obchod a cestování a to vyjednávání nebude úplně lehké. Doufám, že se vše podaří vyjednat tak, aby se to nedotklo běžných lidí u nás i v Evropě a abychom měli všichni dobré podmínky. Někdy mám prostě pocit, že se EU chová jako malé dítě. Když si s námi nebudeš hrát, přijdeš o všechno a nic nedostaneš.