Rocker tam poskytl Slováckému deníku exkluzivní rozhovor, v němž mimo jiné dává nahlédnout do zákulisí velké roztržky, po níž začal Pražský výběr (resp. Pražský výběr 2 pozn. autora) s Michaelem Kocábem a Klaudiem Kryšpínem koncertovat v okleštěné sestavě bez Michala Pavlíčka a Viléma Čoka.

Máte ke Slovácku nějaký speciální vztah?
K týhle oblasti vztah mám, protože kdykoliv sem přijedu, tak tady potkávám vstřícný, milý a pohodový lidi. Možná to zní tak trochu jako klišé, ale já se tady vždycky setkal jen s pohostinností. Neříkám, že to jinde neni, ale tady to je pořád, až z toho někdy jednoho bolí žaludek a hlava i dva dny … (smích).

Čemu dáváte přednost, pivu, vínu nebo slivovici?
Já bych řek, že záleží na tom, jak kdy. Jde totiž o všechny tři druhy nápojů, který mi vyhovujou. Například panáka si dám na rozšíření cév těsně před vystoupením. Pivo je takzvaný lehativum, piju ho na trávení a víno je takovej dobrej střed, jak říkají doktoři.

Není to poprvé, co si muzikanti z Pražského výběru jedou takzvaně „svoji lajnu“ a věnují se vlastním projektům. Premiérové se ale děje to, že Kocáb hraje s Pražským výběrem bez Čoka a Pavlíčka. Nemáte obavu, aby takové sólování nebylo natrvalo?
Já si dokonce myslím, že to natrvalo je. Stalo se totiž to, že třetí rok po reunionu Výběru měl Michal Pavlíček jistý projekty, který mu braly většinu pracovního času. V závislosti na tom Michael Kocáb pozval jinýho kytaristu a Michala Pavlíčka odstavil, a to bez jakýkoli domluvy z očí do očí.

Proto jsem se za Michala Pavlíčka postavil a řek ne! Po 26 letech budování jména kapely Pražský výběr není možné kohokoli z této sestavy vyšachovat. Nutná je komunikace a fair play.

Myslíte si, že existuje z této zapeklité situace východisko… Na kom je ten další tah, na Michaelu Kocábovi?

Řešení podle mého názoru už neexistuje, protože tady bylo něco rozhodnuto o nás bez nás. Stalo se to, že někdo vzal název kapely, trapně před něj dal číslici dvě a myslel si, že všechno bude v pořádku, ale to tak není, protože jde pouze o kosmetickou úpravu původního názvu. Myslím si, že během jedné až dvou sezon ta dvojka zmizí a bude se to jmenovat zase Pražský výběr, jenom beze mě a Pavlíčka. Je to bohužel špatný krok, protože tím se definitivně zdevalvuje jméno a legenda kapely.

Pokusili se setkat a nějak domluvit hlavní protagonisté roztržky Michal Pavlíček a Michael Kocáb?
Ano, taková schůzka proběhla, a protože Michael Kocáb respektuje pouze dvě osoby na světě, což je Bůh a Václav Havel, byl setkání přítomen jako katalyzátor také exprezident. Tam se dohodlo, že si Michael Kocáb svý nové písničky zpropaguje přes jinou kapelu. Nakonec k tomu ale nedošlo, protože Kocáb s Kryšpínem si nakonec přisvojili název Pražský výběr, a tím všechno odešlo do kytek.Okaté je to, že písně, které si údajně skládal na své cd, infiltroval do cd PV 2. Osobně jsem přesvědčený, že takovouhle chytristiku lidi nezbaštějí.

Není vám to líto, nechtěl byste ještě pro urovnání situace něco udělat?

Líto mi to je, ale bohužel teď už se s tím nic udělat nedá.

Začátkem osmdesátých let, v době legendární slávy, jste vystupovali také v nedalekém Uherském Brodě. Veřejná bezpečnost tehdy hnala vaše fanoušky z vlakového nádraží kordonem až k sokolovně, kde se koncert konal. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Byla to krásná doba, protože jsme byli na velkým vzestupu. Samozřejmě to bylo špatný v tom, že nás srazili v nejkrásnějším rozletu, kdy jsme měli připravený šňůry v Polsku, Maďarsku, zajímaly se o nás hudební managementy i v Anglii, a to za totality, kdy vycestovat nebylo téměř možný. V té chvíli ale přišel zákaz a byl konec. Myslím si, že kdyby tenkrát k zákazu nedošlo a nám by se nějakým způsobem povedlo dostat ven, mohli jsme bejt minimálně kapela na evropské úrovni.

Jste schopen připustit, že vás vystupování v muzikálech umělecky obohacuje, nebo spíš jde pouze o dobře placené živobytí?
Obojí. Hudbu, kterou vytvářím, se snažím prodávat rockovému publiku, a to je více antiglobalizační a nekonformní. Proto se snažím v oblasti „svý hudby“ prostě neustoupit. Je to hudba nekomerční tj. nezisková, což znamená, že musím někde najít peníze na to, abych si ji mohl dotovat. Sponzoři se totiž do rockový oblasti nijak nehrnou. A i proto dělám muzikály. O nich ale na druhou stranu musím říct, že nejsou pro nás jenom otročina, kterou děláme pouze kvůli penězům. Já muzikály miluju, mám totiž možnost si mezi nima vybírat. A pište si, že beru jen ty dobrý kusy. Ať je to temný Excalibur, veselá Láska je láska nebo cukrová Angelika. Ve všech se realizuju po svým. Proto mě muzikály obohacujou i v této rovině. Stojíte taky na pódiu, dáváte lidem energii a oni vám ji vracej. Jenom nemáte v ruce kytaru, ale to nevadí…

Co chystáte za projekty?

Před několika dny jsme dotočili druhý videoklip z albaBěž pro ty šproty a připravujeme s kapelou nové cd, mělo by se narodit na jaře. Hustě koncertujeme a jsme zváni i na prestižní letní festivaly.

Proč jste zvolil pro svou kapelu název ByPass?
Chtěl jsem, aby můj projekt byl srdeční záležitost. Každý si jednou na ByPass vzpomene. A to vždycky v dobrým…

 

Související článek a fotogalerie:

Vilém Čok a ByPass zahráli na hodech v Hluku