Program se opíral o album Kollerband Unplugged, který vznikl před čtyřmi lety a je v prodeji jen v digitální podobě, i o skladby ze sólových alb a z kapel, ve kterých Koller působil. Došlo tedy i na Lucii. „Hrajeme osm let téměř ve stejné sestavě, rádi zkoušíme nové věci a akustické turné pro nás bylo výzvou . V kapele je plno jazzmenů, poprvé na našem koncertě dostanou prostor improvizovat," prozradil Koller. Na akustické turné vyrazil s doprovodnou kapelou ve složení Tomáš Marek, Adam Koller, Michal Pelant, Michal Nejtek a Marek Minárik.  Rozhovor s hudebníkem vznikl před plzeňským koncertem…

Jak si hraní na takových nádherných místech jako synagoga užíváte? Na co se mohou fanoušci těšit?
Již vloni jsme se dlouho procházeli s naším zvukařem po této krásné síni a odhadovali, jaký zvukový systém s sebou přivézt. Loňský koncert s Agon orchestrou, Lenkou Dusilovou, Jiřím Bártou a naší kapelou byl pro nás hudebním svátkem, a tak jsme se báli, zda to půjde nazvučit. Musím říci, že je to vhodnější na menší kapely či snad jen pro dva nástroje nebo hlas a nějaký hudební nástroj. Jdeme do toho však znovu a s jiným odposlechovým systémem. Hrajeme písně vhodné pro improvizace, a to jen na akustické nástroje. Program je složen hlavně z písniček ze sólových alb.

Na čem momentálně děláte, když pomineme koncertování?
Koncertování je ale teď moje hlavní náplň, tak nevím, proč o něm nemám mluvit. Jasná páka, Lucie, moje kapela, Slet bubeníků. Hodně práce mám také s muzikálem Lucie, který bude od konce října v karlínském divadle v Praze, a zároveň sháníme prostředky na koncertní šňůru Lucie v roce 2014.

Při koncertě na podporu prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga jste prohlásil: „Doufám, že už nebudeme muset poslouchat žádný bejvalý komouše ani žádný amatéry". Jak se na situaci díváte teď po volbách?
Myslím, že teď je čas pracovat. Dopadlo to tak, jak většina chce, a počkáme si na práci pana prezidenta pro naši vlast s tím že ho a jeho soukmenovce budeme pečlivě sledovat.

Mluví se o reunionu Lucie, chcete hrát hlavně na charitativních akcích. Kdy přišel ten zlom, kdy jste si znovu řekli „jdeme do toho"? Co bylo tím impulsem?
Myslím, že práce Evžena Harta, který si s námi několikrát popovídal, a my zjistili, že spolu chceme dál spolupracovat a hrát. A asi že ty problémy mezi námi jsou nebo byly malicherné .