Velkou radost mu nyní také udělala nová kolekce čtyř cédéček s názvem Best of. Je na nich jednaosmdesát skladeb a posluchače provede jeho šedesátiletou hudební kariérou. Na výběru písní pracoval podle svých slov téměř rok. Album kompletoval v pražském studiu White Chicken. Posluchači se mohou těšit na pořádnou nálož jazzu a swingu. „Do zmíněných skladeb jsem dal všechny své emoce, pocity radosti, štěstí, zklamání a smutku za celý svůj život,“ vysvětluje sedmasedmdesátiletý zpěvák.

Anglicky i česky

U jednotlivých skladeb ho doprovázela například Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů, Big Band Gustava Broma nebo Big Band Felixe Slováčka a další. „Převážně celý život zpívám v angličtině, ale ve výběru zazní i skladby v českém jazyce. Jedna z nich se jmenuje Svůj osud znám a je z filmu Love Story. Český text mi složil manžel mé dcery Terezy,“ dodává jazzman.

U řady písní zní právě také hlas jeho dcery, která s Kerndlem vystupovala od osmi let. „Jsem za to velmi rád, že od mládí inklinovala k této hudbě. Společná práce mě vždy těšila. Už si jde ale dávno svou cestou, koncertuje se svou kapelou a vydává vlastní alba,“ usmívá se Kerndl.

Doufá, že za dva roky, kdy oslaví osmdesát, bude při síle a uspořádá k novému albu parádní koncert. Tuto sobotu ho publikum uslyší jako hosta Romana Horkého a skupiny Kamelot. Vystoupení se uskuteční v jeskyni Výpustek nedaleko Křtin na Blanensku.

Pohoda a klid

V uplynulých týdnech si zpěvák s manželkou užívali společnou pohodu při procházkách se psy Bublou a Šiškou. Chodili společně také na houby. „Užíváme si jeden druhého a také klid a pohodu. Miluji pobyt v přírodě a houbaření. Dělám věci, na které jsem neměl nikdy čas. Naplňuje mě práce na zahradě. Opravoval jsem chatu, plot a zvelebil jsem si pergolu. Také už několik let vyřezávám ze dřeva a možná jednou uspořádám výstavu. Rád také opravuji starý nábytek. Pokud dostanu nabídku na vystoupení, už ji zvažuji a vybírám si,“ dodává úspěšný jazzman.

Spoustu času mu zabere údržba statku v Žernovníku, kde v v sálu pořádají svatby, rodinné oslavy a večírky. I tak si pořád najde chvíli, kdy vezme do ruky oblíbenou kytaru. A zavzpomíná na trampské mládí s kamarády. „Kytaru neopouštím a nikdy neopustím. S trampy se scházíme a jsem doposud šerifem trampské osady Tomahawk,“ zakončuje povídání Laďa Kerndl.