Kabát se valí na sever! Zaduní pod Ještědem i v rodných Teplicích, také tam postaví scénu, jaká nemá v Česku obdoby. A koncert? Předkapela jsou Blue Rocket z Teplic. Pyrotechnika, hity, silné reflektory i aparatura, bude to blázinec. To už je ale spíš řeč o dění na pódiu, o show, kterou nám přiveze. Ještě předtím ale Kabát přichystal album „Do pekla/do nebe", které vymyslel, napsal, natočil a vydal sám.

Jak jeho písničky vnímají Milan Špalek, Pepa Vojtek a Tomáš Krulich? O tom už víc v troj rozhovoru Deníku…

Každý má právo veta

Jaký máte pocit z nové desky „Do pekla/ do nebe"?

Tomáš Krulich (kytary, hudba k novým písničkám Western Boogie, Proti proudu a Do Bolívie na banány): Dobrej. Mít ho blbej, ještě by nevyšla. Být s jedinou skladbou nespokojenej, nebyla by tam. Stejně to má i Hurvajs, vlastně my všichni. V tom máme v Kabátu každej právo veta.

V titulním hitu zpíváte: „Do pekla, do nebe, jdeme si pro tebe." Měl by se při ní někdo bát? Není to „lehký vyhrožování"?

Pepa Vojtek (zpěv): Myslíte? „Jdeme si pro tebe," je, že se Kabát vrací ke svým fanouškům. A „kamizola celá bílá, sedativa, tak jsme tady"? Jak člověku už není dvacet a dřív na všechno shlížel s nadhledem. Je to takhle a myšlený v dobrým. Kabát je zkrátka zpátky v plný síle!

Měla nová deska Kabátu velký porodní bolesti?

Spíš dlouhý. To cédéčko jsme točili dva roky. Ale tím, že si vždycky říkáme, že ven nepustíme nic jen na nátlak někoho, dokud s tím kapela a management nesouhlasí a nejsme si stoprocentně jistí, že to tak chceme vydat, to prostě nepustíme. Máme výhodu, že nás nikdo netlačí, de facto všichni jedeme na sebe.

Prostě zase Kabát

Jaký je to pocit, být u něčeho, co vzniká a všichni se těší?

Já doufám, že se na ni těšili hlavně fanoušci. Byl jsem zvědavej, jak k tomu přistoupí oni. Jak jsme vypustili Brousíme nože, už psali, že to je měkký a strašný a hrůza. A jiní zase „To je pecka!". Co hlava, to názor. Pak jsme pustili Do pekla/ do nebe, abychom ukázali, že na albu budou i tvrdší písničky, že jsme to nezapomněli. Na albu je i lehký jižanský country, prostě je to zase Kabát.

Bylo těžké psát nové texty?

Milan Špalek (baskytara, texty): Bylo. Píšu, co mě napadne, ale neopakovat se je těžký. Slov bez sykavek, který se dobře vyslovujou, už je tak málo, že aby je člověk spojil do rozumného textu je těžký. A při 200 textech, který už mám… Občas si přečtu text a zjistím: „To už jsem napsal."

Deska dala práci

Čeho si na albu vážíte?

Mám radost, že vyšlo, že jsme to dokázali napsat. Bylo na tom dost práce, i když to zní celkem jednoduše. Většinou tu nejjednodušší písničku je nejtěžší nahrát tak, aby tak zněla. Aby nám to šlo „samo z huby" a lidi řekli: „Co na tom tak dlouho dělali?" Když to řeknou, je to jen dobře.

Které písničky máte nejradši?

Western Boogie je pro mě dobrej text, dobrá písnička, A Valkýra, to je jedna z nejlepších, co jsem kdy napsal. Celkově má ta pecka atmosféru, mám radost, když to v někom vzbudí nějakou emoci.

Jakoukoli emoci.