Trojlístek muzikantů a skladatelů Bratří Ebenů dnes nekoncertuje tak často a místa živých produkcí si pečlivě vybírá. A tak je trochu výjimka, že dnes své evergreeny zahrají na pražském Střeleckém ostrově. „Vedoucího“ ansámblu Marka Ebena jsme před samotnou akcí trochu vyzpovídali.

Podobně jako s koncerty je to i se studiovými nahrávkami. Plus minus po deseti letech. Múzy se k vám tedy vracejí tak jednou v dekádě?

S novými deskami jsme nikdy moc nespěchali, pracujeme metodou „až to bude, tak to bude“. Nepatříme ke kapelám, které mohou vydávat alba každoročně. Navíc si myslím, že by na nás už ani lidé nebyli zvědaví. Nám tenhle přístup docela vyhovuje a když uzraje čas, zkusíme něco natočit, což právě začínáme dělat.

Myslím, že David má muzikantské počiny i mimo váš trojlístek.

David se Scholou Gregorianou Pregensis dokončili krásnou desku, na níž spolupracovali s budhistickými mnichy až z Japonska.

Krom sourozenců hrají delší dobu coby doprovodná kapela vašeho tria muzikanti z Mišíkových Etc… Máte snad stejný vkus a nároky na své instrumentalisty?

Kluci z Etc… nejsou „pouze“ doprovodnou skupinou, nýbrž jejími rovnoprávnými členy a jsme opravdu šťastní, že s nimi můžeme vystupovat. S některými z nich, jako třeba s Pavlem Skálou, spolupracujeme možná už dvacet let a nerad bych to měnil. Když jsme hrávali v triu, naše muzikami připadala taková nahatá a moc dalších možností člověk neměl. Avšak v širší sestavě je větší zábava, tedy jestli mohu mluvit za nás Ebeny.

Čas od času se v televizi objevují archiválie z vašich klukovských let - někdy právě jako malého muzikanta - což ale nerad vídáte. Proč vlastně ten odpor vůči svým dětským výstupům?

Já se na sebe opravdu nerad dívám a to se netýká jen záznamů z mého dětství. Pokud by to nebylo profesně nutné, nejradši bych pořady, v nichž v současnosti účinkuji, jen natočil, ale už je nemusel zhlédnout. Nadruhou stranu jsem však lačný toho, jak mě ohodnotí jiní.

Patřil jste ke kmenovým členům Ypsilonky. Ještě se podílíte na tvorbě souboru, anebo, stejně jako Oldřich Kaiser, už jen z povzdálí sledujete život divadla?

Kdepak z povzdálí, to by mne mrzelo, já ho sleduju tak šestkrát do měsíce pěkně zevnitř, protože stále ještě hraji v Prodance a v Praze Stověžaté. No a když se naskytne nějaký další hezký úkol, klidně budu zkoušet i nový kus.

Podle nedávných průzkumů by Vás řada občanů ráda viděla v pozici příštího prezidenta republiky. Co Marek Eben a tahle ústavní funkce?

Já a prezidentování bohužel nejde a nepůjde dohromady. V poslední době mě právě s přibývajícím věkem dost zlobí plotýnky, tudíž jako důstojný kladač věnců bych patrně neuspěl.