Pětaosmdesátiletý velikán je autorem mnoha slavných melodií. Jeho skladby mnohokrát předčily samotnou vizuální kvalitu snímku, ke kterému byly vytvořeny. Morricone proslul i díky spojení s režisérem Sergiem Leonem, spolupracoval s ním na filmech Tenkrát na Západě, Pro hrst dolarů navíc nebo Hodný, zlý a ošklivý. Mezi další snímky, k nimž vytvořil hudební podkres, patří Bio Ráj, Legenda o 1900, Mise či Nedotknutelní.

V roce 1997 jste získala Oscara za celoživotní dílo. Vnímal jste to jako zadostiučinění?

Netroufal bych si říkat, že jako zadostiučinění. Rozhodně jsem měl ale velkou radost. Víte, když tuto cenu dostanete, znamená to, že jste udělal něco správně a dobře. Navíc k akademii mám velký respekt a úctu.

Hovoří vám režiséři do vaší práce?

Víte, komunikace je samozřejmě důležitá. Je jistě velmi důležité, aby spolu skladatel i režisér mluvili. Ale na druhou stranu je také nutná důvěra. Mnohokrát je to předávání emocí, myšlenky. Hudba i film k sobě musí patřit. Jeden druhého musí pochopit. Potom může být výsledek kvalitní a úspěšný.

Díváte se na filmy, ke kterým jste dělal hudbu?

Moc se nedívám, nemám na to totiž čas. Samozřejmě, vždy chci být přítomný u premiéry. Je mi ctí být součástí. Většinou spolupracuji s absolutními profesionály, a tak je pro mne důležité s nimi být.

Nejste jen skladatel filmové hudby. Složil jste také mnoho symfonií…

Považuji se za skladatele. Za hudebního skladatele. Nerozlišuji tedy, zda se jedná o filmovou, nebo jinou hudbu. Mám rád, když sděluji emoce, když dokážu říct hudbou příběh. Pracoval jsem pro televize i rozhlas.

Musel jste za svou kariéru dostat nespočet nabídek na spolupráci. Kolik jste jich odmítl?

Ano, nabídek bylo opravdu hodně. Lidé se mne často ptají na to, kolik jsem za rok dělal hudby. Ke kolika filmům jsem dělal hudbu. Byla léta, kdy to bylo až třináct filmů za rok, což podle mne není málo. Často jsem tedy logicky nedokázal z časových důvodů některou spolupráci uskutečnit.

Stalo se někdy, že by vaše hudba byla odmítnuta?

Samozřejmě že ano. Několikrát nebyl režisér spokojený. To je standartní věc, která potká v každé profesi každého. Vždy to ale mělo dobrý konec a domluvili jsme se. Jak jsem už říkal, práce na filmu je důvěra jeden v druhého.

Jak byste popsal spolupráci s režisérem Sergiem Leonem?

Byla dlouhá a plodná, udělali jsme spolu mnoho filmů. Byli jsme také velmi dobří přátelé. Nikdy mi zásadně nemluvil do mé práce. On nikdy nevěděl, jak se skládá hudba. Věřili jsme si maximálním způsobem, takže vše dopadlo tak úspěšně.

Prý jste měl spor s režisérem Quentinem Tarantinem…

Nevím, zda bych to označil jako spor. Možná nedorozumění. Víte, já prostě tvořím hudbu k filmům a chci dělat hudbu přesně na míru. Pro daný obraz daný zvuk. Jedině tak může něco fungovat přesně tak, jak má. A u filmů Quentina Tarantina, který je jistě dobrým a úspěšným režisérem, byly moje skladby vždy použity. Skladby z jiných filmů použil do svých.

Jak se díváte na album We All Love Morricone, které pro vás jako poctu nahrály takové hvězdy jako Mettalica, Bruce Springsteen nebo Celine Dion?

Dívám se na to tak, že oni nahráli aranžmá mých skladeb v jejich podání. Nejedná se o napodobeninu nebo zfalšování. Já plně respektuji jejich styl a myslím, že je to naprosto v pořádku. Naopak mne velmi těší, že lidi z rockového či popového odvětví zajímá moje tvorba.

Jaké máte vzpomínky na Prahu, těšíte se k nám?

Vaše město je úžasné. Byl jsem u vás několikrát a vždy se velmi rád vracím. Velmi často spolupracuji i koncertuji s Českým národním symfonickým orchestrem. Bude tomu tak i na koncertu v únoru. Pamatuji si také na vystoupení, která jsme odehráli v Obecním domě. Jednalo se o dva koncerty ve dvou dnech, měli jsme velký úspěch. Orchestr hrál naprosto skvěle. (mz, gk)