Folk a country, trampská muzika a nestárnoucí semaforské hity od samotného autora Jiřího a jeho divadelní partnerky Jitky zněly v pondělí večer ústeckým Národním domem.
Jitčina první Porta
Velká radost to byla, sál byl po střechu plný. I Jitka Molavcová nadšeně přiznala: „Poprvé jsem na Portě díky Kapitánovi Kidovi. Mám ho ráda, měla jsem ho ráda a budu ho mít ráda po celej život." A vychutnávala si to, jak se na oslavu padesátky Porty sluší.
Na koncertě „Báječný potlach s Kidem" (Vzpomínkový pořad na Kapitána Kida) hrála prim nostalgie, ale nebyl to uslzený smutek. Na projekcích i fotografiích sál vzpomínal na Kida i další otce zakladatele Porty: Jiřího „Westernového dědka" Šosvalda ze skupiny The Strangers, Zdeňky Friedla, Lukáška a Zbyňka Jelínka; právě on festivalu Porta vymyslel jméno.
Koncert otevírala trojka Střepy ze Světce. Umí trampskou muziku a country, sáhla po písních Kapitána Kida jako mnozí další. Když pak přišel na scénu Jiří Suchý, principál a téměř výhradní autor hitů Semaforu, ohlíželi jsme se u videa za jeho koncertem s banji s Kidem na Portě 2009. „To všechno vodnes čas," zpíval.
Blues pro tebe
Tentokrát s klavíristou kapely Semaforu Jiřím Svobodou začal Jiří Suchý v typickém slamáčku hitem Blues pro tebe, a pak už ten vodopád melodií s báječnými texty nebyl k zastavení. Naštěstí.
„Ten obrázek, který tu proběhl, mi připomněl Kapitána Kida a jak jsme si s ním porozuměli v řadě věcí. První z nich bylo banjo. Miluju ten nástroj od útlého dětství. Když mi bylo asi čtrnáct, tak jsem si ho přál. Jenže tehdy sehnat banjo, když to nebyl socialistický nástroj… Prodávaly se harmoniky i balalajky… Přesto ho naši sehnali, byla to spíš hračka, ale byl jsem šťastný. Kapitán Kid mě jednou navštívil, přinesl vlastní banjo a tady se zjistilo to, co vám chci povídat," řekl Jiří.
Popsal, jak se na banjo učil dle příručky, jak si i jeho kamarádka Jitka Molavcová jedno pořídila, ale měla ho špatně naladěné a tak ji Jiří nutil, ať to napraví. Pracně se naučila hrát na nově naladěné banjo, ale Jiří u Kida zjistil, že špatně měl naladěné banjo on. Chudák Jitka.
Před první písní s ní Jiří tvrdil: „Zazpíváme písničku z filmu Kdyby tisíc klarinetů. V něm ji zpívali Karel Gott a Eva Pilarová a teď ji uslyšíte správně." A dali Je nebezpečné dotýkat se hvězd.
„Jiří Šlitr měl rád písničku Tři tety, i já ji mám moc ráda," pravila Jitka a zpívala ji jako rozená klaunka. V rybím duetu s pointou „Čím větší hlupák tím větší má štěstí".
Jitka měla Bobky
„Jaroušek Velinský, kterému jsem tu už dnes vyznala lásku, byl klaun se smutkem v duši. Napsal pro mě píseň Výlet s panem Godardem," pravila Jitka a severočeská kapela Bob a Bobci ji v ní po trampsku swingově doprovodila.
Ke konci se Bobci vrátili, hráli Kida. Před nimi vzpomínali domácí Ridding Hoppers i na Jindru Šťáhlavského při jeho hitu Ohio. Ten večer se povedl, snad tak pěkně vyjde i finále Festivalu Porta z kraje června 2016 v Ústí. Těším se.