Myšlenku nahrát sólovku (ve finále s účastí několika hostů) mu prý vnukl kolega a kamarád z Čechomoru Karel Holas. „Řekl mi, abych si na ni zařadil písničky, které nemají v kapele využití a které jsem občas někde hrával. Přišlo mi hezké, že si můžu udělat desku podle svého gusta,“ říká se František Černý.

Každá z devíti písní na albu s pracovním názvem Šest křížků, (oficiálně Franta 2017) je z jiného soudku – jedna je z hospodského prostřední, další je lidová, či ryze ambientní, jiná pro změnu punková… Hned ta úvodní – Modrý klobouk – popisuje příběh z Harryho Pottera. „Použil jsem v ní český text Pavla Medka, překladatele knih Joanne Rowlingové, kterou za její představivost a důmyslnost velmi obdivuju. Za geniální považuju i Medkův překlad – doslova mě bouchl do očí, nešlo ho prostě nechat bez povšimnutí,“ říká hudebník.

V „opilecké“ písni Černé hory se sám doprovází na harmoniku. A v jejím finále si neodpustí rázný dovětek: „Hotovo… už na to seru“ – jako by byl rád, že ji úspěšně zdolal. „Chtěl jsem mít na desce i písničku tohoto druhu, s řevem spíš než zpěvem a se všemi těmi řečmi, které chlapi v hospodě vedou. Myslím, že je z ní cítit obyčejná lidská reakce, nic pohoršujícího.“

Ve třech kusech, De jenom vo to, Voda vazduch a sloboda a Hody sokolovské, jej doprovází sbor složený mimo jiné také z dětí, které nebyly přijaty z různých důvodů do jiných sborů. „Že je na albu máme, je zásluha produkční Michaely. Spojila se s Karolínou Ruppert, která těmto dětem dodává pěvecké sebevědomí. Za spolupráci s nimi jsem velmi rád, protože jim to ladí a jsou v projevu daleko zajímavější a živočišnější, než děti z profesionálních sborů,“ vypráví.

Kromě Frantových dvou dcer, syna, vnuka a zetě byli na desce dalšími hosty Slovenka Alexandra Urbančíková, jejíž hvězda teprve vychází (s Františkem Černým si zazpívala Dvě žáby na prameni), režisér Petr Zelenka a Magdalena Sochorová (píseň Majdalenka) a Lenka Dusilová, která se s oslavencem a Robertem Kodymem sešla v bonusové skladbě Julie (Čechomor ji nahrál společně s kapelou Wanastowi Vjecy, proto ji má na CD Alchymie i ona).

Vypráví o muži, který kvůli lásce dezertuje z armády a je za to popravený – Robert Kodym text zasadil do období panování Marie Terezie a později náhodou zjistil, že v roce 1752 byla skutečně na nově postavené šibenici u Kostelce nad Černými lesy vykonána poprava vojenského zběha. „Mám rád morbidní balady, protože smrt se životem prostě úzce souvisí,“ podotýká Černý, který Julii opatřil hudbou v refrénu.

Repertoár obecně rád obohacuje songy, které jsou neznámé či pozapomenuté. „Například Limbora – slyšel jsem ji od své slovenské příbuzné, tchýně mé sestry. Po letech jsem na tu písničku narazil v nějakém zpěvníku, ale měla jen dvě sloky. A tak jsem za paní vyrazil a dvě zbývající sloky, o kterých jsem věděl, z ní ‚vypáčil‘… Když Limboru s Čechomorem hrajeme, cítím, jak z ní sálá energie, která už skomírala. Je to zvláštní a krásný pocit. Říkám, že pokud muzikant starým písničkám neubližuje, chová se k nim slušně – ve smyslu, že je nijak ‚nevylepšuje‘, protože ony jsou ve své krystalické podobě dokonalé, vrátí mu to,“ vypráví oslavenec.

Mimochodem, nastupující šedesátiny (oslaví je 29. října) nijak neřeší, protože to pak „v hlavě nedopadne dobře“. „Člověk se má chovat podle toho, na kolik se cítí. A já se na šedesát necítím. Taky se utěšuju tím, že většinou kolem sedmdesátky nám začne být zase patnáct. Třetinu života o nás holt někdo pečuje, tu druhou jsme výkonní, staráme se my, a v poslední části života se o nás starají zase jiní. Je to logické, přijde mně to úplně přirozené,“ přemítá Černý.

Oslavu plánuje s rodinou a přáteli, speciální koncerty k podpoře narozeninové desky ale nechystá. „Jen ji v úzkém kruhu pokřtíme. Není důvod hrát ji naživo. Spíš je zamýšlená jako předzvěst nového alba Čechomoru, které vyjde na jaře příštího roku ke třicetinám skupiny. Můžu prozradit, že jej nahrajeme s dechovkou – půjde tedy o velkou věc, srovnatelnou s projektem Proměny, při němž jsme spolupracovali s filharmoniky. Bude se k němu pojit i turné, které patrně pojedeme zase vlakem,“ dodává muzikant.