Už jste fanouškům na koncertech představili nějaké skladby?
Deska sice ještě není nahraná, protože na ní chceme pracovat až v květnu, ale i tak z ní už pouštíme mezi lidi asi pět písniček. Chceme si je trochu vyzkoušet a osahat a zároveň testujeme, jak se lidem líbí. Vybrali jsme takové napůl smutné, napůl veselé, ale všechny jsou v pohodě a končí dobře.
Rozhodli jste se, že ji nahrajete v Číně. Není to trochu komplikované?
Desku jsme připravovali skoro čtyři roky a mezi tím jsme stihli i pár jiných projektů. Nakonec jsme se rozhodli, že když jsme si ji tak piplali a vybrali jí název Made in China, tak ji v Číně opravdu natočíme, ať to stojí, co to stojí. Navíc jsme chtěli jít trochu proti proudu řeky. Všichni teď jezdí nahrávat do Ameriky, a my si řekli, že to zkusíme na druhé straně. Navíc chceme zažít nějaké to dobrodružství a zábavu. V kapele už jsme trochu otlučení životem a věkem, takže vyzkoušíme, jestli na to máme.
Berete to tedy i jako výpravu za dobrodružstvím?
Přesně tak. Poletíme patnáct hodin do takové bláznivé země, takže to dobrodružství určitě bude. Předtím jsme hráli i v Americe, Mongolsku a předloni v Rumunsku. Dalo by se říct, že nějaké ptákoviny děláme pořád, ale když chcete nahrát desku ve studiu, kde jste ji dělali už patnáctkrát, je to rutina, které se teď chceme vyhnout. Jsme hodně zvědaví na to, co se nám tam vlastně přihodí.
Připravujete se nějak na cestu?
Co se týče písniček, snažíme se je co nejvíc vymazlit, abychom tam už byli dokonale sehraní. Část aparatury už jsme poslali lodí, čímž dáváme všem najevo, že opravdu počítáme s tím, že nahrávání vyjde a všechno dobře dopadne. Pokud ano, tak 4. května vlezeme v Pekingu do studia a vyjdeme s novou deskou.
Máte představu, jak fungují čínská nahrávací studia?
Viděli jsme fotografie, na nichž jsou mikrofony obtočené lepicí páskou, ale zase prostory i mixážní pult vypadají celkem dobře. Určitě to bude zvláštní, ale já mám Asii rád. Člověk tak pořádně neví, co jí, a vůbec je to kouzelná země.
V Číně máte hrát i na třech velkých festivalech. Co čekáte od tamních posluchačů?
Mají to být opravdu velké festivaly, které běžně navštíví tak deset tisíc lidí. Dívali jsme se na video, kde kapely mastí Internacionálu v různých heavy metalových provedeních a mezi pódiem a lidmi je asi dvacet metrů, které jsou hustě vystlané policisty. Myslím, že od toho můžeme očekávat velké věci a zážitky.
Z celé této akce by prý měl vzniknout i film…
Ano. Bude to něco podobného, jako byl náš snímek Mňága Happy End. Tentokrát ale z Číny. Petr Zelenka pro nás chystá rámcový scénář. Kromě autentických záběrů z našich zážitků tam bude také pár nahraných scének a pokusíme se vyrobit zábavný fiktivní dokument.
Během vašich koncertů předvádíte velmi originální taneční vystoupení. Myslíte, že pro ně budou mít Číňané pochopení?
Vůbec netuším. Jednou jsem už zpíval v Mongolsku v mongolštině a zkusil jsem u toho pár tanečků, a musím uznat, že posluchači byli hodně vyvedení z míry.
Mají úplně jiné kulturní zázemí, takže když jsem se tam začal kymácet a dělat rukama ty moje opičky, nevěděli, jestli nemám infarkt nebo jsem se nezbláznil. Každopádně nevíme, co nás čeká, ale to je na tom to nejlepší.