O co dnes usilujete? Máte přání?
Chceme hrát po ČR klasický program s big bandovými „fláky“ Gershwina, Glenna Millera, Counta Basieho či Duke Ellingtona, ale také vrátit na pódia český swing, který zpívaly Eva Olmerová či Vlasta Průchová.
Vaše kapela se stále rodí?
Jsme na naší hudební scéně teprve rok, takže ano. Teď pracujeme s podporou legendárního dirigenta Mirko Krebse na svém prvním CD. Mělo by být autorské, u nás unikátní. Chtěli bychom na něm nabídnout skladby orchestrální i zpívané ovšem s českými texty. Myslíme si, že je škoda, že čeština nezní i v tomto hudebním žánru tak často, jak by měla.
Na češtinu jsou dost důležití dobří zpěváci i zpěvačky. I vy sám ale zpíváte, že?
To ano, ale hlavně stavím na mladých lidech. Když jsem totiž sám v 17 chtěl zpívat s nějakým big bandem, bylo to těžké. Dnes nikdo nedá šanci začínajícím zpěvákům, a já kolem sebe soustředil mladé lidi, třeba Terezu Bergmanovou a Martinu Bártovou, což jsou mladé vystudované talenty. Máme i písně na trojhlasy, čtyřhlasy, které mladí zvládnou, třeba v Ústí se ale představíme i se zkušenými zpěváky Leonou Machálkovou a Pavlem Vítkem. To není přímo swingový rank, ale populární písně. S Leonou zabrousíme do jazzové sféry, ale v aranžmá Martina Kumžáka zazpívá i pop nebo funky. S legendou čs. jazzu Peterem Lipou plánujeme koncerty na jaro na velké české jazzové festivaly. A to s autorskou tvorbou i s hudbou Bennetta, Sinatry a dalších.
Zmínil jste legendárního Millera, jehož kapela dodnes hraje. Staví přitom na skvělé show s dechy: muzikanti vstávají, sedají si a různě se hýbou, i to umíte?
Umíme. Do nového roku jsme v Praze měli vlastní show, Swingovou tančírnu. Ale i na koncertech naši hráči dělají různé „vstávačky“ či další, pro publikum zajímavé věci; zpívají i sbor, když je potřeba. Taková šou je vedle hudby další důležitá věc, které orchestr musí umět, aby zaujal. Je tu dost výborných studiových orchestrů, které sice nahrají skladbu, ale nedají lidem show, kterou chtějí.
Co od vás uslyší ples?
V Ústí zahájíme legendární skladbou In The Mood od Glenna Millera. Je v modernějším, ale zajímavém pojetí, takže se to kouzlo nevytratí. Během naší dvouhodinové show asi moc času na nás samotné nezbude, protože doprovodíme další zpěváky. Ale pokud to vyjde, rádi přidáme i bonbonek, ve kterém by kolegové zazpívali i po sekcích.
Bude to pro vás na plese s mladým ústeckým pop zpěvákem Davidem Deylem premiéra?
Ne, doprovázeli jsme ho už v pořadu Podepsáno srdcem přenosu charitativní akce stejnojmenné nadace. Zpíval duet s Monikou Absolonovou Something Stupid s českým textem Sladké hlouposti (Frank Sinatra, později Robbie Williams pozn. autora).
Máte pestrý repertoár. Na které ty skladby jste pyšný?
Náš repertoár čítá asi 2,5 tisíce skladeb. Jsem pyšný na to, že umíme obstojně, ale moderněji skladby, které hrál Count Basie s orchestrem. A třeba jeden klasický Ellingtonův flák hrajeme jako salsu.