Loňská Porta byla zasvěcená Wabimu Daňkovi, její letošní ročník se uskuteční mimo jiné i v duchu loučení se Spirituál kvintetem, své osmdesáté narozeniny na festivalu oslaví zpěvačka Naďa Urbánková… Okomentujte letošní hosty. Jak vlastně tvoříte dramaturgii Porty?
Spirituál kvintet jezdí na Portu od roku 1968, kdy získal i jednu z cen. V poslední éře Porty jsme Spirituál kvintet představili třikrát a pokaždé byl o jejich vystoupení obrovský zájem, korunovaný velkým úspěchem. Bohužel letos bude Spirituál na Portě naposledy, a tak to bude asi krásné, i když smutné loučení s publikem, které tuto výjimečnou hudební skupinu miluje. A s Naďou Urbánkovou jsme na festivalu před pěti lety také oslavili její narozeniny, a tak si to teď pěkně zopakujeme.

Letošní Porta je dramaturgicky postavená opět na prolínání soutěže o slavnou sošku architekta Rabocha  s hosty, kteří přehlídkou z větší části prošli. Vybíráme je tak, abychom představili ikony folk a country muziky, ale i zajímavé a skvělé, žánrově pestré kapely. Samozřejmě zveme také vítěze minulých kol Porty. Do Řevnic letos přijali pozvání Slávek Janoušek, Fleret, HopTrop, Jaroslav Wykrent, COP, Pavlína Jíšová, Marien, Přelet M.S., Nezmaři, Petr Bende, Monogram, Rangers band… Jde prostě o bohatý výběr skvělé muziky a vynikajících hostů, kteří v Lesním divadle v Řevnicích vytvoří krásnou atmosféru.

Festival Porta

Na Portě dostává prostor i mládí – loňská vítězka Tereza Balonová právě vydala u Universalu své první EP, takže jí Porta zjevně pomohla nastartovat kariéru.
Tereza Balonová postoupila do finále z nejtěžšího, tedy pražského oblastního kola. Hlásí se sem nejvíc soutěžících a je dvoustupňové. Shodou okolností jsem zrovna její vystoupení točil na kameru a něco mi říkalo, že je vážnou adeptkou na vítěze. A stalo se. Myslím, že pro Terezu je právě Porta velmi dobrým a fungujícím odrazovým můstkem. Navíc se v Řevnicích seznámila se skupinou Jelen, od níž pak dostala skvělou příležitost hostovat na její koncertní šňůře v samostatném bloku.

Trochu jiným způsobem zafungovala Porta pro Xindla X. Vyhrál ji v Řevnicích v roce  2008 po jejím přestěhování z Jihlavy, kde to Portě neslušelo. Stala se jedním z důležitých střípků Ondrova zdařilého startu coby interpreta vlastních písniček, i když to nebyla přesně sféra folk a country. Ale Ondra je prostě písničkář a Porta je dnes otevřená širšímu žánrovému rozpětí, než kdysi.

Jak byste popsal dnešní postavení festivalu mezi všemi dalšími? S přihlédnutím k tomu, že si prošel složitým vývojem – několikrát se stěhoval, s nástupem normalizace si složitě probojovával cestu…
Samotný festival Porta je dnes v konkurenci ostatních festivalů jakousi třešničkou na dortu. Odehrává se v komorním prostředí mezi borovicemi a celá jeho atmosféra je v porovnání s jinými festivaly intimnější. Nejsou tu atrakce, nepřebíhá se od jedné scény ke druhé, ale hraje se, zpívá a poslouchá jako v divadle. Navíc je tu ten dnes již ojedinělý prvek, a tím je soutěž – něco, na čem je postaven celý svět. Vedou se různé diskuze, jestli se má v hudbě soutěžit, nebo ne. Přitom se mnohé naše hudební hvězdy v soutěžích zrodily – nemusely přímo vyhrát, ale dostaly příležitost ukázat, co umějí.

A tak jsem jejich příznivcem i v hudbě. A právě Porta se vymyká i co do prezentace těch, kteří se soutěže účastní. Kromě mnoha cen dostávají příležitost navštívit další partnerské festivaly, jsou zváni partnerskými rádii do vysílání, vítěz dostává prostor v nahrávacím studiu Helenky Rytířové v Řevnicích, kvalitní kytaru FURCH a další hudební nástroje od sponzorů, bez kterých by to nešlo…  A tak letos oslavíme 53. ročník festivalu, který přežil několik prezidentů a ministrů kultury. A stále pomáhá muzikantům představit jejich tvorbu.

Co letošní soutěž – bude napínavá?
Soutěž je napínavá jak pro interprety a kapely, tak i pro porotu, která se musí shodnout na tom, kdo nejvíc zaujal svým výkonem, kdo intonoval, nehrál mimo rytmus, představil zajímavou tvorbu, skvěle ji prezentoval na jevišti. A pro mne bude napínavá situace ve studiu, až budu zase vybírat písničky na další CD Porty, která od roku 2008 vydáváme.

Zatím poslední Porta 2018 dokonce vyšlo jako příloha v novém časopisu Folk History. Je to dobrá podpora folk a country scény v České republice. Jinak doufám, že  letos bude zase někdo tak zajímavý, jako byli Xindl X, Tereza Balonová nebo předloňský vítěz Aleš Petržela. A stále platí, že hudba je lék a Porta je nejlepší apatyka.

Nakolik se vám osvědčilo místo konání, Lesní divadlo v Řevnicích?
Lesní divadlo zafungovalo jako lék na skomírající éru Porty v období 2002 až 2007. Takže Řevnice a Porta si velmi rozumí a líbí se to oběma stranám – jak té v hledišti, tak té na jevišti a nám pořadatelům taky. Doufám, že se to líbí i obyvatelům Řevnic a vedení města, protože se dvanáct let vzájemně propagujeme.