„Na předešlých deskách jsme se vraceli ke kořenům populární hudby, zkoumali jsme, odkud pocházíme. Dnes si troufám říct, že to naše bádání bylo dost bytelné, víc už se ke kořenům ani jít nedá. A tak jsme se teď rozhodli vydat trošku jiným směrem už i z důvodu, že jsme se hudebně a lidsky posunuli. V našich nových písničkách se ale pořád odráží to, o co se vždycky snažíme aby dostaly, co cítíme, že potřebují. I když jsou zvukově jinde, pořád je to rukopis Jelena,“ usmívá se frontman kapely Jindra Polák.

Zpěvák Michal Prokop vydává novou desku.
Má vlast podle zpěváka Michala Prokopa. V novém klipu hraje Vilma Cibulková

Věci a sny. Proč zrovna tento název alba?
Je to snadné. Lidé často mívají tendenci vlastnit věci, po kterých touží, ale zapomínají na to, že by si měli plnit i sny, které pořád odkládají. Pak třeba najednou zjistí, že na jejich uskutečnění je už pozdě… Ta dvě slova navíc pocházejí z písně Rozlučková, kterou jsme věnovali nedávno zesnulému zpěvákovi, obrovské muzikantské osobnosti Davidu Stypkovi.

Ona píseň je trošku nenápadná, ale pro album signifikantní. Vznikla ještě v rámci našeho společného turné k desce Vlčí srdce. Vypráví o tom, co muzikanti zažívají na turné, o náladách, o nekonečných jam sessionech na hotelových pokojích a spoustě legrace v zákulisí, o časech, které společně stráví. Pro mě osobně to jsou nezapomenutelné chvíle.

Na desce nabízíte sadu dalších krásných skladeb ať už jsou to Bílý klávesy nebo například duet s vaší půvabnou a talentovanou kolegyní Kateřinou Marií Tichou Nebreč, Sáro. Proč jste album nahrávali ve třech různých studiích?
Vzniklo to přirozeně. Tím, že naše kapela pokrývá co do bydliště jejích členů celou republiku, nezbylo nám než v době pandemie tvořit v osamocení. Ukázalo se, že to bylo k dobru věci. Osobně jsem v domácím studiu v jižních Čechách pracoval na několika písních, které jsem následně i sám produkoval. Stejně tak pracovali i další kolegové ze skupiny, jimž se zvukem skladeb pomohl Honza Balcárek, který má studio v Novém Jičíně.

A z Prahy na vše dohlížel náš skvělý dvorní producent Martin Ledvina… Ve výsledku bych řekl, že nucená izolace, která je samozřejmě jinak na škodu, nás donutila vystoupit ze zajetých procesů a tvořit novým způsobem na dálku a samostatně. Z mého pohledu to bylo ohromně inspirující.

Alternativní hudební projekt Kittchen má novou desku.
Temný písničkář Kittchen: Žongluju na dvou židlích

Album jste pokřtili začátkem dubna v rámci online koncertu v pražském Loftu Bubny. Určitě to pro vás byl zážitek přece jen jste kapela, která potřebuje živé hraní. A co dál?
Kalendář s koncerty máme rozepsaný na celé léto, ale je otázka, jaká omezení budou v tu dobu. Cítím to tak, že člověk nemůže složit ruce do klína a vzdát se. Na druhou stranu jedna z věcí, kterou nás to učí, je neulpívat na svých plánech a být flexibilní. Takže vyčkáváme. A až to bude možné, vyrazíme na turné. Na podzim bychom rádi s našimi písničkami objeli celou republiku.