slowthai: TYRON

Je teprve začátek roku a velké desky prozatím nevycházejí. Jednou z prvních měla být druhá řadovka britského rappera slowthaie, který se svým debutem zařadil k největším talentům posledních let.

Jeho nahrávka TYRON je rozhodně velmi pěkná deska, nabídne několik jasných hitovek, navíc slowthaiův vokál je typicky britský, takže proti americkým, často vyumělkovaným rapperům, působí svěžím dojmem ulice. Přesto to zatím není TA velká deska, kterou od slowthaie možná nesmyslně očekáváme. To ale neznamená, že byste si ji neměli poslechnout. Alespoň díky ní poznáte, co je v současnosti v kurzu.

(Method Records, 2021, celkový čas 35 minut)

The Weeknd: The Highlights

Myslete si o něm, co chcete, ale The Weeknd se stala největší superstar uplynulých let. Svou kariéru budoval promyšleně, totéž platí pro jeho neotřelý retro sound, v němž jsou odlesky disko koulí, šustění rukavic Michaela Jacksona, ale vše tepe podle nejmodernějších beatů. The Weeknd rozhodně není nostalgické kňourání, ale pyšné odkazování na osmdesátky, které nyní prostě frčí.

The Highlights je klasická "best ofka", která zcela nepokrytě vyšla těsně před zpěvákovým výstupem během poločasové přestávky Super Bowlu, kterou tradičně sleduje přes sto milionů lidí. The Weeknd svou show zvládl natolik skvěle, že se o ní mluví jako o jedné z nejlepších vůbec. Pokud jste neviděli a Weeknda neznáte, tak si aktuální The Highlights pusťte, najdete tam jeho největší hity (z loňské desky i spolupráce s Daft Punk) a možná pochopíte, co na něm všichni tak vidí (tedy spíše slyší). A mimochodem: The Weeknd tu měl již loni vystoupit, ale kvůli pandemii se tak nestalo a koncert je momentálně přesunut na podzim příštího roku. Tak snad…

(UMG Recordings, 2021, celkový čas 77 minut)

Daft Punk: Random Access Memories

Smutná zpráva zasáhla hudební svět. Před pár dny prostřednictvím emotivního videa oznámilo elektronické duo Daft Punk, že po 28 letech končí. Dvojice Francouzů, kteří změnili populární hudbu hned několika způsoby, tak již žádnou novou hudbu pod společnou hlavičkou nevytvoří a poslední jejich skladby zůstávají skladby Starboy a I Feel It Coming pro amerického zpěváka The Weeknda.

Jejich tvorbu si rozhodně připomeňte a je úplně lhostejné, po které nahrávce sáhnete. Nespálíte se. Ať už zvolíte debut Homework, následující superdesku Discovery nebo soundtrack k snímku Tron: Legacy, pokaždé dostanete poctivou nálož geniálních samplů, citu pro melodii i nečekané zvraty. Přesto bych vám doporučil poslední oficiální desku, kterou Daft Punk vydali již před více než sedmi lety a za níž dostali spousty cen.

Random Access Memories je vymazlená nahrávka, v níž se snoubí láska k minulosti elektronické hudby, diska, německých diskoték šedesátých a sedmdesátých let, ale tím vším prosvítají kosmické zvuky budoucnosti, robotická strojovost… Výsledek lze označit za futuretro v tom nejlepším slova smyslu. Kdybyste chtěli udělat tu chybu a chtěli si pustit jen jedinou skladbu, vynechte fenomenální hit Get Lucky a raději si pusťte Touch. V tomto songu je všechno, co hudba dokáže: dokonalé harmonie vzbuzující čistou radost. Ostatně fantastické vyústění právě této skladby Daft Punk využili v již zmíněném rozlučkovém videu. Sbohem, mistři. Budete chybět.

(Columbia Records, 2013, celkový čas 74 minut)

The KLF: Solid State Logik 1

A máme tu jeden trochu překvapivý návrat. The KLF byli na přelomu osmdesátých a devadesátých let zjevením ostrovní scény, protože si tito dva bytostní pankáči začali hrát na hitmakery. Dělali si legraci z toho, že pro vytvoření hitu stačí jet po jasně definovaných kolejích. A světe, div se, ono jim to opravdu fungovalo. Vytvořili hned několik globálních megahitů, a když na tantiémách vydělali milion liber, všechny peníze spálili, odešli ze scény a údajně snad i zničili mastery svých nahrávek. I proto hudba The KLF nikdy nebyla na streamovacích službách typu Spotify.

Letos se však The KLF ozvali a na streamingové služby postupně sypou trochu záhadně vypadající desky. První se stala Solid State Logik 1, která je de facto takovou Best of nahrávkou, na níž zazní největší pecky bandu včetně Last Train to Trancentral, What Time Is Love? nebo 3 AM Eternal. Většinou ze živých záznamů, což je nejspíš další důkaz toho, že původní mastery jsou asi opravdu nenávratně pryč. Tento výlet do počátků taneční scény rozhodně stojí za to!

(KLF Communications, 2021, celkový čas 30 minut)

Winona Oak: Winter Rain (Single)

A na závěr tu máme ochutnávku s budoucnosti. Švédská zpěvačka Winona Oak zatím regulérní dlouhohrající desku nevydala, ale svými dvěma EPčky a několika singly si již vydobyla solidní postavení a v mnoha lidech vzbuzuje ohromné naděje. Potvrdila to také letošní skladba Winter Rain, v níž její vokál svádí posluchače v dokonale symbiotickém vztahu s velmi příjemnou muzikou. A pokud jste na videoklipy, tak tento také stojí za pozornost. Doufejme, že Winona Oak bude ve své kariéře pokračovat v nastaveném trendu, protože je dost možné, že o ní ještě hodně uslyšíme.

(Atlantic Recording Company, 2021, 4 minuty)