Lana Del Rey: Chemtrails Over The Country Club

Newyorčanka Lana Del Rey, vlastním jménem Elizabeth Woolridge Grantová, vejde do dějin už díky tomu, jak se jí podařilo skloubit melancholii s ironií. Deset let po singlu Video Games, s nímž prorazila, přichází se sedmým studiovým albem Chemtrails Over The Country Club – a kritiky jsou od začátku nadšené. Novinku si pětatřicetiletá Lana vzhledem k pandemii dlouho schovávala v šuplíku. Tím své publikum řádně vyhladověla… A teď mu nabízí střídmou, leč výživnou stravu v podobě deseti originálů a jedné coververze písně od Joni Mitchellové (závěrečná skladba For Free).

Oproti impozantní desce Norman Fucking Rockwell! z roku 2019 se nahrávka záměrně drží při zemi. A kdo dosud nechápal, teď už snad porozumí, proč nezařaditelné zpěvačce tleskají legendy písničkářství jako Joan Baezová. Zdánlivě jde o srozumitelnou, lehkou muziku v duchu těch nejlepších amerických tradic. Ti, kdo Lanu pozorně sledují, však vědí, že u ní dříve či později pokaždé pronikne na povrch paranoia, podezření, že nic není, jak se zdá, pocit odcizenosti, nejistoty a ohrožení – zde symbolizovaného bílými čárami, které zůstávají na obloze jako stopa za letadlem.

(Interscope / Polydor, 2021, celkový čas 45:28)

Sting
Hudební tipy Deníku: Stingovy duety a nový Ringo Starr

Daniel Lanois: Heavy Sun

Každé sólové album kanadského zvukového mága je událostí. Tentokrát je radost o to větší, že mu opravdu šlo o pozvednutí nálady – tak nějak globálně, v čase, kdy nás svírá strach z budoucna a kdy už máme plné zuby nucené izolace. S letitým spolupracovníkem Roccem DeLucou (kytara), Johnnym Shepherdem (elektrické varhany) a Jimem Wilsonem (baskytara) vytvořil jakýsi nový gospel, muziku pro imaginární kostel v naší mysli.

„Znám místo, kde se duch pozvedá,“ zpívá bezmála sedmdesátiletý Lanois v titulní písni Heavy Sun. „Přátelům řekněte, ať nechají ego za dveřmi, protože tady se bude skákat a tančit!“ Pokud se při vyslovení Danielova jména většině posluchačů rozsvítí kontrolka s nápisem U2, pak vězte, že kromě role producenta dnes už klasických alb této irské kapely (Joshua Tree, Achtung Baby) zvládá Lanois už léta bravurně úlohu nezávislého muzikanta. Některá jeho cédéčka (Acadia, Belladona) už také vešla do historie. Když zrovna neprodukuje desky Bobu Dylanovi, Neilu Youngovi nebo Peteru Gabrielovi, prohlubuje svou vlastní poetiku, která určitě stojí za objevení.

(Maker, 2021, celkový čas 41:52)

Loretta Lynn: Still Woman Enough

Dáma, která měla dobrodružný život a o níž byl natočen oscarový film Coal Miner’s Daughter, se vrací s albem plným hostů. Na desce hostují zpěvačky Tanya Tucker, Carrie Underwood či Reba McEntire. Legendě country music je 88 let, nedá se však říct, že by jí docházely nápady. Novou nahrávku produkoval syn zesnulého Johnnyho Cashe, všestranný John Carter Cash, a natáčelo se v rodinném studiu Cash Cabin v Hendersonvillu ve státě Tennessee.

Je to už potřetí, co se ti dva dali dohromady (povedla se jim už předchozí cédéčka Full Circle a Wouldn’t It Be Great). Nezdolná Loretta, na stříbrném plátně představovaná herečkou Sissy Spacekovou, si užívá zasloužený comeback, který začal roku 2004 albem Van Lear Rose, produkovaným Jackem Whitem z White Stripes. Kritici oceňují její pevný hlas i názor a ona sama se vůbec netváří, že by chtěla zvolnit.

(Slnko, 2021, celkový čas 41:58)

Sing Me Back Home: The Music Of Merle Haggard

V hájemství country music ještě chvíli zůstaneme. Na jaře roku 2017 se v americkém Nashvillu sešli ti nejlepší z nejlepších, aby vzdali hold kytaristovi a zpěvákovi s výtečným hlubokým hlasem Merlu Haggardovi. Ten zemřel nedlouho předtím ve věku 79 let. Během svého pestrého života byl Haggard lecčím: milovanou hvězdou i zločincem, který seděl za loupež v obávaném vězení San Quentin. Právě on – spolu s kamarády Williem Nelsonem a Johnnym Cashem – dal vzniknout fenoménu countryových psanců (country outlaws).

Díky těmhle chlápkům dostal otravně patriotistický, načinčaný country-pop svůj temnější, větry ošlehaný protipól. Koncertu na počest zesnulého desperáta se zúčastnili Keith Richards z britské skupiny Rolling Stones, jižanští rockeři Lynyrd Skynyrd, lídr kapely ZZ Top Billy F Gibbons nebo písničkářka Sheryl Crow. Netřeba dodávat, že to byla jízda. Záznam z tohoto vystoupení si teď můžeme připomenout na dvojalbu a DVD Sing Me Back Home.

(Guerilla, 2020, celkový čas 70 min.)

Bob Dylan a George Harrison
Hudební tipy Deníku: Vzpomínka na Mejlu a duety Dylana s Harrisonem

Pat Metheny: Road To The Sun

Závěrem muzika k rozjímání. Fenomenální kytarista a skladatel Pat Metheny, českému publiku dobře známý i z mnoha tuzemských koncertů, vydal překrásné akustické album Road To The Sun. To se dělí na dvě poloviny, z nichž první tvoří čtyřdílná suita Four Paths Of Light. Její interpretace se ujal další kytarový virtuos Jason Vieaux.

Sám Metheny hrábl do strun až v další skladbě – kompozici Für Alina slovutného estonského skladatele Arvo Pärta, kterou Pat mistrně zaranžoval a v níž ho doprovází Los Angeles Guitar Quartet. Člověku připadá, že je to všechno snad až příliš dokonalé. Klobouk dolů před takovým uměním: stačí pár tónů a pochopíme, proč je šestasedesátiletý rodák z Missouri držitelem dvaceti cen Grammy ve dvanácti různých kategoriích.

(Modern Recordings / BMG, 2021, celkový čas 56:33)