Vzdáváte jim vlastně hold, ale jak to, že text k písni o vaší ženě napsal váš bratr Roman?

Protože já píšu o všech ostatních ženách… Roman vytvořil skvělý text, neměl jsem důvod do něj nějak zasahovat. Ví, že moje žena byla první – teda ne tak, jak by se zdálo, ale v tom, že mě pochopila. Podíval jsem se jí do očí a hned viděla, o co mi jde. Když jsme si nedávno povídali, kam chceme náš vztah posunout, řekla mi, že kvůli mně by chtěla být lepším člověkem. A o tom je písnička Byt lepší, která je ale napsána z pohledu muže. Takže na tomto příkladě vidíte, jak ta inspirace stále funguje, jak mě moje milovaná manželka pořád motivuje a doufám, že nikdy nepřestane. Nerozumím starším populárním mužům, kteří mění své manželky za mladší – takovou sviňárnu udělají. Ne nadarmo se pak říká, že za svůj úspěch vděčíš své první ženě, za svoji druhou ženu vděčíš svým úspěchům. Čisté, jasné, nekompromisní – zdravím všechny starší kolegy…

To je krásné vyznání vaší ženě… Inspirují vás k tvorbě ale i jiné věci, jaké to momentálně jsou?

Například jsem začal na konzervatoři učit zpěv tři mladé herce, kteří zrovna mutují. Takže jsem od září pan profesor. Zrovna probíráme látku slovenská lidová tvorba, a tak zpíváme Sláviček je malý vtáčik, Povalašský odzemek a podobně… Nejen, že mě to baví, ale zároveň sbírám nové impulsy. Pro tvorbu je hrozně důležité neuzavírat se do sebe, protože alfou omegou kreativity je kontakt s lidmi. Jak se říká – v prostředí, kde nesoutěží lidé, nesoutěží ani myšlenky.

Dokážete popsat, jak se ve vás ty pozoruhodné texty rodí?

Snažím se poslouchat a zároveň slyšet – protože když někdo jenom slyší a neposlouchá, tak je to málo. Možná mám dar, nebo co to je, že mi pak v hlavně cinkne slovní spojení, které lidé používají, a snažím se kolem něj dodělat nějakou omáčku. Ale nejsem na texty sám, jak už zaznělo, činí se i bratr Roman, který je spoluautorem písní Žily nebo Ty a tvoja sestra. Z nějakých důvodů měl jako autor při třech našich posledních deskách neplacené volno. Teď se ale probudil a přinesl čtyři krásné kousky, takže jsem si mohl trošku oddychnout. Navíc máme vedle sebe dalšího potencionálního autora, bratra Dušana, který je mladý a nezničený tlakem showbyznysu. Je autorem písniček Ná ná náá nebo Stromy.

Tvořili jste písničky na vaši novinku průběžně? Nebo jste si dopřáli pauzu se vším všudy?

Ne, to se nedá odstřihnout se od všeho jako kábl. Například i teď, co jsme dodělali náš Nový album, jsem cítil takový přetlak energie, že ze mě vypadly ještě další dvě písničky, které už máme schované na další desku. To víte, mám kolem sebe další dva lidi – dceru Ivanku a syna Kubíčka – a z jejich průpovídek se dá také hodně čerpat. Ptal jsem se jich například – koho chcete, aby vás dnes večer uspával? Malá Ivanka řekla, že chce tatínka, Jakub, že maminku. Zjišťoval jsem, proč – v čem je maminka lepší než já? A Kuba prohlásil – chci, aby mě uspala mamka, protože lépe věší prádlo… Takový je zlatý, ví, že něco musí říct. Krásné a inspirativní.

K poslední písničce z Nového alba jste nazpíval jen vokály a nechal jste v ní prostor muzikantům. Co to?

Konečně na ně došlo, chtěl jsem, aby ukázali svoji instrumentální vyspělost. Když jsme vymýšleli název té písně, napadlo nás, že Homo sapiens je člověk rozumný a Homo instrumentalis vlastně člověk zručný. Trefný název, jasná páka. Už si ji chlapci zasloužili, jsou to machři.

Musím se zeptat na spolupráci s Lucií Bílou, s níž jste nazpíval duet Ženušky. Co vás svedlo dohromady?

Ta písnička vznikla díky několika dámám, které potkávám v centru Košic, kde bydlíme. Jednou po ránu na mě volá prodavačka z butiku – pane Timko, kdy už konečně budu ve vaší písničce. Potom se ozvala další, květinářka, a pak další… A já si říkám – kurník šopa, tak je zvěčníme, když o to tolik stojí. Napíšeme ódu na voňavější, jemnější, krásnější pohlaví. Všechny ty ženské profese, včetně zubařky, což je moje manželka, jsme shrnuli do jednoho příběhu. A říkali jsme si, proč tu píseň nedat nazpívat ženám, když už je o nich řeč! Začali jsme se bavit o kandidátkách, zaznělo i jméno Lucie Bílá. A na to všichni téměř jednohlasně zareagovali – no jasně, Lucie tu skladbu odprezentuje, jako nikdo! Nabídli jsme jí spolupráci a ona ji hned přijala. Bylo na ní vidět, jak ji baví i natáčení klipu, který vlastně ukazuje pět jejích podob plus šestou civilní.

V souvislosti s deskou jste vyrazili na turné, které čítá pět velkých koncertů, z toho dva na Slovensku. Proč jste jich nepřidali víc?

Přes rok absolvujeme až sto jiných koncertů, takže neznamená, že když jsme včera hráli v Brně, dnes v Ostravě (pozn. pozítří v Praze), tak nebudeme hrát později v Opavě. Velká výprava si prostě žádá velká města, velkou návštěvnost, aby všechno ekonomicky vyšlo. Majlant se na tom ale vydělat nedá, to si jen někteří myslí. Ve skutečnosti se turné dělají k oslavě alba, k jeho propagaci. A o to se snažíme.