„Na začátku roku jsem se věnoval vlastní tvorbě - napsal a natočil jsem spoustu sólových akustických písní jako reakci na covid. Krátce předtím mě producent Adam Dvořák oslovil pro hudbu ke zmiňovanému vánočnímu filmu, což mi přišlo v době, kdy se nemohlo koncertovat, jako super věc. Mohl jsem tak z koronaviru a starostí kolem něj utéct. Bylo to úlevné,“ říká James Harries.

Co to vlastně obnáší, napsat hudbu pro film - a ještě k tomu vánoční?
Když jsem dostal k dispozici režisérský střih, bylo mi hned jasné, jakým směrem se při skládání vydám. S určitou nadsázkou jsem písničky stylizoval do různých období. Začal jsem padesátými lety, což mě bavilo, protože jsem si díky tomu ozkoušel tehdejší způsob míchání. Bylo to fajn. Jinak jsem přemýšlel jenom o vánočních věcech, což bylo těžší, protože v té době už bylo dávno po Vánocích. Dnes je film na světě a já jsem rád. Sice jsem si v nějaké kritice přečetl, že jde o totální kýč, ale podle mého názoru o příjemný kýč. Splnil svůj účel, divákům se moc líbí.

Baskytarista a textař skupiny Kabát Milan Špalek oslaví v pátek 10. prosince 55. narozeniny. Se svou kapelou odjel letní turné Cirkus Kabát.
Stárneme. Sex v textech Kabátu nahradily nemoci, přiznává oslavenec Milan Špalek

Při skládání jste zabrousil i do šedesátých let. Co to bylo za „výlet“?
Maximálně zajímavý. Pro jednu z písní jsem chtěl použít atmosféru francouzského popu z raných šedesátých let, ale s novým kabátem. Vzpomněl jsem si, jak jsme jednou s kamarádem po nějakém mejdanu v Berlíně poslouchali tento naivní pop s naprosto nesmyslným textem. Myslím, že byl o zubním kartáčku. Ale bylo to ve francouzštině a tím pádem zněla píseň úžasně… Dlouho se mi nedařilo nic vymyslet, napadl mě jen refrén, a tak mi zbývající text napsal kamarád z Francie Stephane Moucha. Když jsem jej pak přeložil, zjistil jsem, že má větší smysl než zmiňovaný „kartáček“.

Pustil jste se ale i do české vánoční koledy…
Ano, cítil jsem, že ke konci film takovou píseň potřebuje, takže jsem se odhodlal a napsal ji společně s improvizátorkou, herečkou a textařkou Pavlínou Sedláčkovou. No, a zbylou hudbu jsem složil pro orchestr, abychom jí podpořili slzy diváků (soundtrack k filmu vyšel na labelu Tranzistor, pozn.).

Zdroj: Youtube

Máte vlastně coby Angličan, který v Česku žije už dvacet let, české Vánoce rád? 
Určitě mám, ale skoro vždycky jsem je trávil v Anglii, snad až na tři výjimky, kdy jsme byli s rodinou na horách. Byla to největší nádhera – spousta sněhu a klid, prostě ideální prožití Vánoc. I letos máme koupené letenky do Anglie, ale ještě uvidíme, jak se situace vyvine a jestli bude dávat nějaký smysl, abychom tam vůbec cestovali… Jinak ke svátkům patří i jídlo a já musím na rovinu říct, že kapra moc nemusím. Obalovat a smažit dobrou rybu je podle mě škoda. Ale bramborový salát, nebo spíš jen samotné brambory, fakt miluju. V Anglii máme o Vánocích tradičně krocana, což taky moc nemusím, asi nejsem správný Brit, ale ty brambory tam jím taky. Mám rád samozřejmě i svařák, ale nejdůležitější jsou děti, koledy a atmosféra.

Zpěvák a skladatel Tomáš Klus
Tomáš Klus: Dobojoval jsem. Začínám novou životní cestu

Jaké další pracovní vyhlídky před sebou máte?
Nedávno jsem dokončil písničku pro americký film, který by měl mít premiéru příští rok, mám i nabídku na dokumentární snímek, taky po mě chtěli písničky do filmu Poláci… Jednou bych si rád udělal nějaký thriller, něco temného, protože většinou píšu romantické věci, což už je asi nějaká moje „krabice“. Když prostě filmaři potřebují někoho rozbrečet, volají mně. A taky pevně věřím, že na jaře, v létě i na podzim už budeme moct normálně koncertovat. S Vildou Bérešem jsme napsali několik písniček, které jsme pořádně nepustili do světa, snad kromě singlu Slow Mover, co jede stále v rádiích. Rád bych to napravil. Nechtěl bych, aby se staly jen součástí jakési mé „covidové terapie“. Myslím, že by to byla škoda.